Hlavní obsah

Tibeťanům se změnilo 30 genů, potvrdili biologové

Peking

Tibeťané žijí v nadmořské výšce kolem čtyř kilometrů, dýchají vzduch, který má o 40 procent méně kyslíku, a přesto netrpí horskou nemocí. Podle vědců za to může velmi rychlá evoluční změna. Tým čínských biologů z Pekingského genomického institutu porovnával genetickou výbavu padesáti Tibeťanů z náhorní planiny a třiceti Číňanů z Pekingu. Ukázalo se, že u horalů došlo k vývojové adaptaci tří desítek genů.

Foto: Jan Rychetský, Právo

Tibeťané se geneticky uzpůsobují vysokohorskému prostředí. Ilustrační foto

Článek

Některé jinak nezvyklé mutace se přitom objevily u 97 procent sledovaných obyvatel Himalájí. Tibeťané se takto od zbytku čínského obyvatelstva odlišili před pouhými třemi tisíci lety. Takže v evolučním měřítku jde o změnu přímo bleskovou.

Když ve vysoké nadmořské výšce žijí osoby tomuto klimatu nepřizpůsobené, dochází u nich k houstnutí krve. Tělo se totiž podle serveru LiveScience snaží kompenzovat nízký přísun kyslíku zvýšenou produkcí červených krvinek. Nadbytek krvinek ale vede ke chronické horské nemoci a snížení plodnosti.

Například u Číňanů z nížin, kteří žijí v Tibetu, byla zaznamenána třikrát vyšší úmrtnost novorozenců, než u místních lidí. Mutace, které usnadňují život v řídkém vzduchu, jsou tedy z dlouhodobé perspektivy pro horaly nutností.

Až doposud se za nejrychlejší lidskou evoluční adaptaci považovala schopnost trávit kravské mléko. Ta se objevila u obyvatel severní Evropy před pouhými 7 500 lety a rychle se rozšířila do dalších populací.

Související témata:

Výběr článků

Načítám