Článek
Vědci analýzou infračerveného záření zjistili, že obě obří planety v souhvězdí Pegase a Lyry jsou pravděpodobně tvořeny horkými vířivými plyny o teplotě nejméně 727 stupňů Celsia. "Je to skvělá zkušenost, když si uvědomíte, že hledíme do žáru vzdálených světů," řekl astronom David Charbonneau z Harvardova-Smithsonianského střediska pro astrofyziku v americkém Cambridge.
Jedna planeta nese označení HD 209458b, ale přezdívá se jí Osiris. Obíhá kolem hvězdy, která je zhruba stejně velká jako Slunce, ve vzdálenosti 150 světelných let od Země v souhvězdí Pegase. Její záření změřili astronomové z Goddardova střediska pro kosmické záření v americkém Greenbeltu. Podrobnosti o jejich výzkumu přináší středeční vydání vědeckého týdeníku Nature.
Druhá exasolární planeta je známá pod označením TRes-1. Od Země je vzdálená asi 500 světelných let a nachází se v souhvězdí Lyry. Výsledky studie vědců z Cambridge přinese odborný časopis Astrophysical Journal 20. června.
Obě planety oběhnou své mateřské hvězdy za necelé čtyři dny ve vzdálenosti menší než 6,5 miliónu kilometrů, což vysvětluje jejich velmi vysokou teplotu. Pro srovnání - průměrná vzdálenost Země od Slunce činí 149,6 miliónu kilometrů.
Od poloviny 90. let minulého století vědci objevili více než 130 planet mimo naši sluneční soustavu, takzvaných exoplanet. Ale hvězdy, kolem nichž obíhají, jsou tak daleko a svítí tak jasně, že brání přímému pohledu na tyto planety. Astronomové je dosud zaznamenávali nepřímo na základě nepatrných výkyvů gravitace nebo díky krátkým ztlumením světla z jejich hvězd při průchodu planet přes sluneční kotouč.
Horké vesmírné objekty jako tyto plynové planety rovněž vydávají infračervené světlo, které detektory Spitzerova teleskopu dokážou zachytit. Vlnová délka tohoto záření skýtá dokonce důležitější vědecké informace než viditelné světlo.
