Článek
Quinn se jakožto obchodník s auty chystal na aukci vozů ve městě Walsall. Dráhy zrušily jeho spoj, měl proto hodinové zpoždění. Neměl tak čas zajít do banky s 10 tisíci liber, které měl u sebe. Obvykle s tolika penězi v hotovosti nechodí, zrovna si ale nechal proplatit šek z dědictví po své matce. Jenže na zpáteční cestě při vystupování z taxíku na nádraží na peníze úplně zapomněl.
„Šel jsem po parkovišti, když v tom jsem si uvědomil, že nemám svůj batoh a zpanikařil jsem. Zkusil jsem další taxík, ale všechny byly obsazené. Bylo mi špatně, nevěděl jsem, co mám dělat. Omráčilo mě to,“ uvedl 46letý Brit.
„Kdybych ten batoh ztratil, byl by to konec mého podnikání. Za devět let jsme ho vybudovali doslova z ničeho, nestojí za námi žádné banky. Je to tvrdá práce, ale živí nás,“ dodal Quinn.
Nakonec se mu podařilo jednoho taxikáře přece jenom zastavit a nechal se odvézt na jejich stanoviště. Tam našel 55letého Mohammeda Nisara, jak sedí v taxíku a jeho batoh má vedle sebe na sedadle spolujezdce. O tom, že by si ho nechal, vůbec nepřemýšlel.
Nestalo se to poprvé
„Byl mi hodně, hodně vděčný. Zrovna koupil auto, ale zapomněl na batoh plný peněz,“ řekl Nisar.
Taxikář dostal od Quinna jako odměnu obálku s nespecifikovanou částkou v hotovosti a s nápisem „mému nejlepšímu příteli na světě“ a k tomu ještě pozvání od něj a jeho manželky k nim domů na večeři.
Nisar dodal, že za 15 let taxikaření už si u něj lidé zapomněli různé věci. Před dvěma lety třeba vezl zapomnětlivému pasažérovi až k němu domů peněženku se 150 librami v hotovosti. Všem taxikářům vzkázal, aby se v těchto situacích chovali stejně.
„Upřímně, je to ten nejlepší přístup. Jsou řidiči, kteří by to nevrátili, ale jaký to má smysl? Kdyby si batoh nikdo nenárokoval po 12 nebo 24 hodinách, vzal bych ho na policejní stanici,“ dodal Nisar.