Článek
Rok po válce, 18. listopadu 1946, odstartovalo z letiště Tulln nedaleko Vídně vojenské letadlo C-53 Skytrooper Dakota. Na palubě bylo v té době kromě čtyřčlenné posádky ještě osm cestujících – vysocí američtí důstojníci se svými příbuznými.
Letadlo mělo namířeno do italské Pisy, kvůli špatnému počasí se ale rozhodli piloti změnit trasu. Ani tak se havárii nevyhnuli. Ve sněhové bouři v Alpách ztratili orientaci a s letadlem narazili ve výšce 3350 metrů do ledovce Gauli v Bernských Alpách. Na ledovec dosedlo letadlo v rychlosti kolem 280 kilometrů za hodinu, posádka však měla štěstí v neštěstí.
Díky silným větrům, ledu a sněhu letadlo začalo klouzat po povrchu a nakonec se zastavilo. Na palubě bylo několik zraněných, nikdo však vážně. Zhruba hodinu po nehodě byla posádka schopná odvysílat nouzovou radiovou zprávu letišti Orly v Paříži. Piloti se totiž domnívali, že jsou ve francouzské části Alp a oblast pro záchranáře vymezili špatně.
Teprve o dva dny později zachytili nouzové signály ve švýcarském Meiringenu a byli schopni správně určit místo, kde letadlo spadlo. Dopoledne 22. listopadu zahlédlo trosečníky na ledovci letadlo RAF a odpoledne, když se obloha zcela rozjasnila, započala další část záchranné akce.
Jednotky americké armády se nebyly schopny na ledovec dostat, nicméně 23. listopadu se k letadlu dostali dva švýcarští vojáci na lyžích. Ten den však bylo již pozdě na sestup, a tak posádka i cestující museli přečkat na ledovci ještě jednu mrazivou noc. Teploty se tu pohybovaly okolo 15 stupňů Celsia pod bodem mrazu.
Následujícího dne se všem podařilo sestoupit zhruba o kilometr níže, kde piloti švýcarské armády Victor Hug a Pista Haz dokázali přistát se svými letadly Fieseler Storch. Dostat všechny do bezpečí nakonec znamenalo osm letů, ty však proběhly bez větších problémů. Švýcarská armáda nacvičovala přistání a starty na sněhu už od přelomu let 1944 a 1945.
Celou záchrannou operaci bedlivě sledoval celý svět a diplomatické vztahy mezi USA a Švýcarskem, do té doby na bodě mrazu, roztály. Záchranná operace také zapříčinila vznik švýcarské vzdušné záchranářské jednotky Rega.
Část trosek letounu objevili horolezci už v roce 2012, teprve teď však ledovec odhalil téměř celé letadlo. Co s troskami bude a zda se je někdo pokusí snést z hor, zůstává zatím nejisté.