Článek
Vyhladovělé mládě našli v polovině loňského července v lokalitě lomu u Horní Cerekve na Pelhřimovsku tři chlapci. Zabalili ho do mikiny a přinesli do budovy městského úřadu. Mysleli, že jde o káně, a nevěděli, co s ním.
„Byli to kluci, odhaduji z druhého stupně základní školy. Zřejmě tu byli na prázdninách,“ vybavuje si starosta Horní Cerekve Milan Kunst. Lituje, že ho v té chvíli nenapadlo vzít si na hochy kontakt. Rád by jim poděkoval a pozval je na páteční radostné vypuštění nalezence, kterému vlastně zachránili život.
„Oni nejdřív přišli do knihovny, která je v budově, hledali pomoc. Pan knihovník přišel za mnou a zavolali jsme do Stanice Pavlov. Tam nám slíbili, že přijedou, ale bylo třeba do té doby ptáka někam umístit. Nakonec jsme v sousedním městském muzeu objevili malovanou truhlu, tak jsme ho uložili do ní,“ usmál se starosta.
Jak upozornil, dravec sice byl zesláblý, bránit se ale dokázal. Situace se pak zkomplikovala ještě jednou: pracovník stanice totiž přijel v souladu s instrukcemi s boxem na káně, ale to, co ho na místě čekalo, bylo poněkud rozměrnější. „Na místě kolega zjistil, že jde o orla mořského,“ uvedl ředitel záchranné stanice Zbyšek Karafiát. První domněnka byla, že se mládě nenaučilo lovit.
Opeřený svěřenec v záchranné stanici Pasíčka
Kopec smůly pomohl odhalit příčinu
Do zvířecí nemocnice se orel dostal po dlouhém hladovění velmi zesláblý, odmítal přijímat potravu. „Umístili jsme ho do karanténního boxu a sondou dostával speciální výživu. A aby toho nebylo málo, při pobytu v boxu si, nevíme jak, dokázal zlomit pravou nohu,“ rozvinul orlí odyseu ředitel Stanice Pavlov.
Paradoxně díky komplikacím se tak dostala do hry veterinářka z Kralup nad Vltavou Helena Vaidlová, která se na dravce specializuje. Ta nejen úspěšně odoperovala zlomeninu, ale zároveň zjistila, že příčinou orlových problémů je plíseň vzdušných vaků. Ta totiž způsobila, že opeřený predátor nedokázal potřebný výdej energie udýchat, a proto špatně lovil.
Rozluštěná hádanka přinesla velký obrat v léčbě, a tak na konci loňského září, kdy orel už používal nohu obvyklým způsobem, začala vykrmovací a rozlétávací fáze.
Obří voliéra potvrdila, že lovit nezapomněl
Potřebnou sílu získal orel v Pavlově, leteckou průpravu mu pak zajistili v záchranné stanici Pasíčka v Boru u Skutče, kde mají k dispozici dostatečně velkou rozlétávací voliéru. Po deseti týdnech výcviku se vrátil do Pavlova a začala příprava na jeho vypuštění.
Vzhledem k diagnóze dostal orel na záda malý batůžek s vysílačkou. Ta ho má v prvních několika letech po vypuštění sledovat. Stanice zařízení za desítky tisíc korun pořídila díky dárcům, kteří zareagovali na výzvu.
„Pokud nastane nějaký problém, například se bude orel vyskytovat pouze na jednom místě či se bude chovat jakkoliv nestandardně, uvidíme, kde je, a budeme moci zasáhnout,“ popsal Zbyšek Karafiát s dovětkem, že vypouštění orla mořského zpět do přírody je na Vysočině raritou. „Navíc jsme moc zvědaví, jak to bude orel se svou diagnózou zvládat,“ dodal.
Milan Oppa ze stanice Pasíčka je přesvědčen, že orel má velkou šanci v přírodě obstát. „Nejenže se během létání v obří hale držel stále nahoře, ale on v ní úspěšně i lovil,“ upozornil odborník, že při nácviku létání si dravci veškeré žrádlo musí sami hledat na různých místech či lovit ryby z vody, což uzdravující se svěřenec zvládl s přehledem.
Orel na Břeclavsku odnesl kotě
