Článek
Rozdíl mezi klasickou bondáží a japonským shibari je zásadní. „V shibari je důležitý proces vázání, je to takové divadlo pro ostatní. Zatímco v bondáži je spíše důležité to, co tam máte uvázáno na sobě. Většinou je to nějaká imitace oblečení, zatímco v shibari se snažíme vytvořit v provazech sochu,“ popisuje japonskou techniku svazování rigger známý pod pseudonymem GNBY Jakub Šesták.
Rigger je specifické označení profesionálního svazovače, pro kterého je lidské tělo plátnem a provazy nástrojem. „U mě to vyžaduje představu toho, co chci udělat a jak. Zároveň tak, abych neublížil modelce,“ upozornil.
Jde přitom o velice intimní záležitost, kdy se člověk plně oddá moci toho, kdo jej svazuje. Cílem není jen někoho svázat, důležitý je i samotný proces, během kterého k tomu dochází. Svazování se tak může protáhnout i na hodiny, člověk pak nejčastěji skončí zavěšen v nejrůznějších polohách. To vyžaduje dobrou fyzickou kondici.
V Japonsku je shibari součástí tradiční kultury. Tato technika se nejprve využívala jako způsob veřejného trestání nejrůznějších provinilců, v 19. století však pronikla i do lidového divadla. Zatímco na Západě má podobně jako bondáž spíše sexuální podtext a často se využívá jako BDSM praktika, v Japonsku se dlouhodobě jedná o umělecký projev s důrazem na odhalování emocí, které bývají hluboko skryté pod maskou rigidní japonské společnosti.
Strnule i v pohybu
I na Západ však shibari proniká jako umění, dokonce i s vlastním uzpůsobením. „Tady v Evropě se hodně používají taneční prvky. Je to hodně o pohybu, rotaci těla v provazech, závěsech a přechodech do různých poloh,“ popisuje Šesták, který s modelkou také vystupuje na veřejnosti.
„Divákovi to dá rozhodně něco, co možná nezná, něco, co ho možná zaujme a určitě něco, co si bude pamatovat,“ dodává s tím, že on sám pracuje nejčastěji s přibližně osmimetrovými jutovými provazy. Juta je nejčastějším materiálem, ze kterého se provazy na shibari vyrábí.
Naposledy techniku svazování ukázal o víkendu na Tattoo Convention v Praze. Na to, proč vystupuje zrovna zde, odpovídá stroze: „Proč ne? Já jsem potetovaný, má modelka je taky potetovaná, máme k tetovaní blízko, vyloženě se to sem hodí.“