Článek
Masožravky v nás dokáží i díky legendárnímu filmu Adéla ještě nevečeřela vzbuzovat hrůzné představy, co všechno mohou sníst. Například mucholapky dovedou nastavený prst sevřít, ale jejich „kousnutí” vůbec nebolí. Hrozbu představují jen pro hmyz a v některých případech pro menší obratlovce.
Od pradávna pracuje lidská fantazie a lidé si vymýšlejí, co všechno rostliny jsou nebo nejsou schopné ulovit
„Další skupinou jsou třeba prvoci, které loví bublinatky. Je to odvěká otázka, protože v pastích láčkovek byly nalezeny kosterní pozůstatky třeba i drobných hlodavců nebo jiných živočichů. Takže od pradávna pracuje lidská fantazie a lidé si vymýšlejí, co všechno rostliny jsou nebo nejsou schopné ulovit. Ale způsob, jakým lákají svou kořist, to, že se rostlina snaží napodobit květ, produkuje třeba látky podobné nektaru, nám dává tušit, že půjde z valné většiny o kořist hmyzí,“ uvádí Jana Rubešová, členka správní rady společnosti Darwiniana.
Sdružení milovníků masožravých rostlin Darwiniana výstavu připravilo ve spolupráci s univerzitní botanickou zahradou.
Sevření masožravkou mucholapkou člověka nebolí.
Na výstavě jsou k vidění zástupci prakticky všech druhů a čeledí masožravých rostlin. Mezi jednu z nejzajímavějších patří heliamfora. Rostlina se zajímavými květy roste na stolových horách v Jižní Americe. Možná proto, že se vyskytuje v nedostupných oblastech, nebyla dlouhou dobu popisována jako masožravá.
Listy jako pasti
A proč je vlastně masožravka masožravá? Má schopnost rozkládat kořist a z té získávat živiny. Není pravda, že by se bez úlovku neobešla. Hůře by ale rostla, byla méně vybarvená nebo utvářela méně pastí.
„Je to dáno určitým evolučním tlakem. Tyto rostliny rostou na substrátech, které jsou prakticky bez živin. Příroda je proto moudře obdařila, přeměnila jim listy v pasti, což jim umožní doplnit chybějící látky z ulovené kořisti,“ vysvětluje Rubešová.
Na prodejní výstavě odborníci rádi poradí a pomohou s pěstováním či výběrem. Základní podmínky pro pěstování masožravých rostlin jsou voda, dost světla a substrát z čisté rašeliny a písku nebo perlitu.
V horním skleníku Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK v Praze 2 je výstava otevřena denně od 9.00 do 18.00. Vstupné pro dospělé je 30 korun, studenti a senioři zaplatí polovinu. Masožravky můžete navštívit do 19. června.