Spirit má na Marsu problémy, už více než den mlčí

"Potýkáme se s velmi vážnou anomálií na vozítku," poznamenal Pete Theisinger pověřený řízením mise dvou marsovských průzkumných roverů. Theisinger upřesnil, že NASA se Spiritem naposledy komunikoval ve středu v 15:40 SEČ. Poté se už ozývaly jen nahodilé a bezvýznamné radiové ruchy.

Signály rovera nezachytila ani americká sonda Mars Global Surveyor, která nad místem jeho přistání právě přelétala. NASA i ve čtvrtek na rudou planetu vyslal signál a zdálo se, že robot odpověděl. Tato informace však podle projektového manažera ještě není potvrzena.

"Prázdné" signály však podle Theisingera naznačují, že radiový vysílač rovera je nedotčen a dostává povely, které pouze nedokáže zpracovat. "Dnes ráno jsme vyslali povel se vzkazem: 'Jestli nás slyšíš, pípni', a podle mých informací se zdálo, že signál dostal," uvedl Theisinger.

Pokud bude odpověď robota potvrzena, znamenalo by to, že je sice porouchaný, ale nadále disponuje energií a některé prvky jeho řídícího systému stále fungují, domnívá se Theisinger. "Byla by to dobrá zpráva, ale musíme ji potvrdit," dodal vědec. NASA může i na vzdálenost 160 miliónů kilometrů softwarové poruchy řešit.

Mnohem vážnější situace by podle Theisingera nastala, kdyby se závada týkala "hardwaru". Jednou z možných příčin poruchy je podle Theisingera příliš rychlé vybití baterií rovera. V tom případě by se software vozítka v následujících dnech pokusil ztrátu energie opět dorovnat. NASA ale nevyloučil ani závadu na počítačovém systému Spiritu.

Ve středu NASA jako příčinu komunikačních problémů označoval bouřky v Austrálii, kde se nachází soustava antén, přes které jsou signály na Mars vysílány. Ve čtvrtek ale činitelé NASA připustili, že přerušení kontaktu bylo způsobeno závadou technického rázu přímo na robotu.

Ještě před přerušením spojení Spirit na Zemi zaslal další ostré fotografie a překvapivě zaznamenal přítomnost olivínu, což je vulkanický nerost, který obvykle těžko odolává drsným povětrnostním podmínkám.

Rovery NASA jsou vybaveny četnými nástroji a mechanickými rameny, aby mohly odebírat a zpracovat vzorky marsovské horniny. Aby si mohly vybrat ty nejzajímavější vzorky a dodržet i jejich různorodost, jsou rovery schopny se po povrchu planety pohybovat a urazit za den až 40 metrů. Fungovat by měly nejméně 90 marsovských dnů, což je přibližně 92 dní pozemských.

Druhý rover (MER-B), který k Marsu směřuje na palubě sondy Opportunity, by měl na planetu dosednout v neděli. Cílem mise obou robotů je na základě analýz místních hornin získat informace o tom, zda je na Marsu dostatek vody pro život. Pořídit mají také tisíce fotografií.

Od 19. prosince se nepodařilo kontaktovat modul Beagle-2 sondy Mars Express, která je misí Evropské kosmické agentury (ESA). Evropský modul byl podle expertů poškozen nárazem při vánočním přistání na Marsu, nebo zapadl do prolákliny, která brání signálu.