Článek
Při ponoru k vraku Salem Express na člověka okamžitě dýchne ponurá atmosféra. Zhruba 114metrový kolos leží v hloubce 30 metrů na boku. Vidíme komíny a dole u dna polorozpadlé záchranné čluny.
Vrak zde leží 28 let, takže ho příroda pomalu začala pohlcovat. Rezavé kusy obří lodě jsou zelené a porostlé malými korály. Skrze lodní okna, kterým už dávno chybí sklo, proplouvají malé rybky.
Dovnitř vraku vplouváme skrze bránu do prostoru pro vozidla, okamžitě nás pohltí temnota a je třeba použít baterky. Pomalu se vznášíme nákladním prostorem a světelným kuželem odkrýváme pozůstatky děsivé noci.
Na zemi jsou vidět zavazadla, kočárek, staré jízdní kolo. Vše, co sebou měli lidé a neodvál to mořský proud, odpočívá zde na dně jako pomník utonulých. Běhá mi mráz po zádech. Představuji si, jak děsivá ta noc musela být.
Loď byla jako krabička sardinek
Na osudnou plavbu trajekt vyplul 15. prosince 1991 z přístavu Jeddah pod vedením kapitána Hassana Moro. Vezl převážně poutníky vracející se z posvátné cesty z Mekky, podle oficiální zprávy bylo na lodi 650 pasažérů i s posádkou, což byla maximální kapacita lodi. Neoficiální zdroje ale tvrdí, že cestujících bylo podstatně víc, některé hovoří až o dvojnásobku. Tomu by také odpovídal počet obětí.
Lodní lékařka, která katastrofu přežila, při výpovědi o neštěstí uvedla, že loď byla jako krabička sardinek. Na hlavní palubě se tísnilo tolik lidí, že se po ní téměř nedalo projít. Kromě lidí vezla loď v nákladovém prostoru i několik aut.
Od vyplutí Salem Expresu uběhlo 36 hodin. Loď se pomalu blížila ke svému cíli a posádku čekal rutinní přibližovací manévr k přístavu. Kolem půlnoci se počasí na moři začalo rapidně zhoršovat, silný vítr a vlny snižovaly viditelnost, většina pasažérů spala ve svých kajutách.
Několik minut před půlnocí se loď odchýlila od běžného kurzu směrem na východ a ocitla se tak příliš blízko Hyndamanským útesům. V nočním rozbouřeném moři si posádka nevšimla, že se plnou rychlostí řítí na jižní stranu útesu, a děsivý osud lodi už se nedal zvrátit.
Když druhý důstojník Khalid Ahmed šel večer střídat svého kolegu zaslechl ránu která rezonovala celým trupem. Loď v tu chvíli narazila do útesu a dovnitř se začaly valit tisíce litrů slané vody.
Kapitán nepřežil
Vyšetřovatelé dodnes nezjistili, zda za změnu kurzu mohl kapitán, který si tak chtěl zkrátit trasu, nebo silný vítr, který odvál 1104 tun vážící kolos příliš blízko útesům. Kapitán lodi katastrofu nepřežil. Náraz v plné rychlosti měl devastující následky. Loď se během několika minut potopila.
„Jeden z důvodů, proč se loď potopila tak rychle, bylo také to, že se při nárazu rozlomila obří vrata do nákladového prostoru pro auta a vznikla tak velká díra, kudy se voda dostávala rychle do lodi,“ uvedl přeživší lodní inženýr Mahmoud Moharram pro agenturu AP.
Hanan Salahová sloužila v tu dobu na lodi jako zdravotní sestra a byla mezi 180 lidmi, kteří katastrofu přežili. „Běžela jsem na kapitánský můstek a slyšela kapitána, jak hlásí přes vysílačku: ‚Tady Salem Express, nacházíme se 30 kilometrů od břehu a potápíme se!“ řekla později pro deník Los Angeles Times.
Kapitán dostal z vysílačky odpověď, aby se spustily záchranné čluny a započala nouzová evakuace lodi. Na to bylo ale už příliš pozdě. Podle výpovědi druhého důstojníka Khalida Ahmeda se posádce podařilo spustit jen jeden z 10 záchranných člunů. Kolem vraku jsou dodnes vidět jejich zbytky.
Na hladině plavaly desítky mrtvol
K umocnění katastrofy se vše odehrálo velmi rychle a navíc v noci, kdy většina pasažérů spala ve svých kajutách. Stovky lidí neměly šanci dostat se ven.
„Najednou jsem byla ve vodě se záchranou vestou a během několika minut kolem mě plavaly desítky mrtvých těl. Chytla jsem se nafukovacího člunu a pak pomohla asi 15 přeživším do člunu, dalších 13 lidí se ale nedokázalo kvůli velkým vlnám udržet na člunu,“ uvedla Salahová.
O trajektu Salem Express
Cesta trajektu Salem Express začala v roce 1965, kdy byl spuštěn na vodu francouzskou společností Construction Navales et Industrielles tehdy pod svým původním jménem Fred Scamaroni. Během své služby byl několikrát prodán a přejmenován, až nakonec skončil v roce 1988 ve vlastnictví egyptské společnosti Samatour Shipping Company a dostal jméno Salem Express. Loď o délce 114 metrů s výtlakem 4771 tun zajišťovala až do osudné události v prosinci 1991 přepravu osob a vozidel mezi přístavem Jeddah v Saudské Arábií a egyptským přístavem Safaga.
Z přeplněného trajektu se nakonec zachránilo pouhých 180 pasažérů. Na jejich záchraně má velký podíl mořský proud, který se v této oblasti stáčí směrem na pevninu. Dnes je Salem Express smutným podmořským pomníkem, který v hloubce 30 metrů připomíná obrovskou námořní tragédii moderních dějin.