Šlechtična maká. Páře na železnici ještě neodzvonilo

Ještě před dvěma lety to vypadalo, že z depa ani nevyjede, své udělala pandemická omezení i růst cen uhlí. Teď je všechno jinak. „Ohromně nám finančně pomohlo, že Správa železnic ve velkém buduje liniové stavby a naši lokomotivu potřebují pro zkušební zatěžkávání nových mostních konstrukcí,“ řekl Novinkám Robert Kučera ze zmíněného sdružení.

Mašinu dosahující až stokilometrové rychlosti vyrobila plzeňská Škodovka dva roky po válce, i s tendrem měří bezmála pětadvacet metrů a váží téměř 170 tun. „Poslední dvě léta spolupracujeme se Správou železnic minimálně dvakrát ročně, loni to bylo třeba testování mostu mezi Pískem a Táborem. A díky tomu máme peníze na údržbu našich strojů,“ konstatoval Kučera.

Šlechtična pomohla vydělat i na záchranu své skromnější sestry - malé parní lokomotivy přezdívané Průmyslovka, která kdysi tahala náklady třeba v žateckém cukrovaru. Plzeňští nadšenci se ji pokoušejí dát do kupy už od roku 2022. Kompletní renovace skoro sedmdesát let starého stroje vychází na zhruba tři miliony.

„Díky veřejné sbírce a dotaci do ministerstva dopravy jsme získali šest set tisíc. Takže to vypadalo to, že dáme do pořádku akorát kotel, na víc jsme neměli. Pak nás ale zachránily právě výdělky od Šlechtičny, Průmyslovka prošla prakticky kompletní renovací a letos v srpnu se opět představí veřejnosti. Bude jezdit často,“ přislíbil Kučera.

Klubu se loni podařilo navázat spolupráci s Plzeňským krajem, který začal některé akce dotovat. Bez toho by jízdné dosahovalo astronomických částek. „Hlavně u Šlechtičny. Tam se bavíme o statisících jen za to, že vůbec vyjede. U podstatně skromnější Průmyslovky jsou čísla o řád nižší,“ připomněl Kučera.

Už 12. dubna potáhne rychlíková lokomotiva neobvyklou soupravu s protokolárními vagony z vlaku prezidenta Ludvíka Svobody z Plzně do Plas, při květnových Slavnostech svobody jsou v plánu spanilé jízdy po celém kraji.

„K historickým osobním vozům bude připojen i jeden nákladní s dobovou vojenskou technikou,“ informoval náměstek plzeňského hejtmana Pavel Čížek (STAN). A mezi cestující se přimíchají i „vojáci“ v uniformách Pattonových hochů.

Kraj na tuhle atrakci přispěje až osmi set tisícovou dotací - z části proletí komínem. „Během květnových akcí najezdíme kolem pěti set kilometrů, lokomotiva za tu dobu spolkne skoro celý obsah tendru, který pojme devět tun uhlí,“ doplnil Kučera.

V plánu je i jízda po pražské trati z Plzně do Kařízku, tedy přes moderní ejpovický tunel. „Ten už nepočítá s parní trakcí. Má řadu protipožárních zabezpečovacích zařízení, kterým bychom zamotali hlavu. Takže z Plzně nás bude muset táhnout historická dieselová lokomotiva, která se odpojí až v Rokycanech,“ podotkl Kučera.

Voda vydrží Šlechtičně na zhruba sto kilometrů. K jejímu doplnění sloužily kdysi běžné vodní jeřáby, takzvané grány. Třeba na plzeňském hlavním nádraží stojí dva. „Ale už jsou nefunkční, jen pro parádu,“ upozornil Kučera. „Když potřebujeme doplnit vodu, žádáme o pomoc dobrovolné hasiče. Ideální je čistá říční nebo rybniční voda, ta lokomotivám chutná víc než chemicky upravená z vodovodu,“ dodal.

Nostalgické jízdy budou mít zásadní problém na tratích nově vybavených zabezpečovacím systémem ETCS. Mohou dostat výjimku, ale ta se vztahuje jen na vlastní turistickou jízdu, nikoliv na přistavení historické lokomotivy.

„Musel by nás přitáhnout stroj, který ETSC má. Samozřejmě to zvýší náklady, o kolik, to zatím nejsem schopný říct, ještě jsme to neřešili,“ poznamenal Kučera.

Retro vlak nesmí ohrozit bezpečnost a jeho povolení - o to je třeba žádat minimálně měsíc předem - závisí i na kapacitních poměrech dané trasy. Správa železnic už první žádost dostala. A neschválila ji.

„Dané vozidlo nesplnilo jednu z podmínek - nebylo zapsané na seznamu historických vozidel vedeného Drážním úřadem. Žádnou další oficiální žádost v současné době neevidujeme,“ sdělil Dušan Gavenda, mluvčí Správy železnic.

Třeba spolek nadšenců, který provozuje Společnost železniční výtopna Jaroměř, nechávají zmíněná omezení v klidu. „My fungujeme spíše jako muzeum. A když se chceme projet, tak po výtopně, maximálně po okolí Jaroměře,“ konstatoval předseda spolku Bohuslav Škoda.