Šlechtické novinky ve znamení sportu a smutných zpráv

Jedním ze sportovních vrcholů letošního roku byl evropský fotbalový šampionát, v jehož finále se na Olympijském stadionu v Berlíně utkaly reprezentačními týmy Anglie a Španělska. To si samozřejmě nemohli nechat ujít britský princ William ani španělský král Filip VI., v jejichž zemích je fotbal takřka náboženstvím.

William se již dříve ve skupinové fázi turnaje setkal s králem Frederikem X. při zápase Anglie s Dánskem. Utkání skončilo výsledkem 2:2, ale ani po finále nemohl William slavit, neboť titul evropských šampionů získalo po výsledku 2:1 Španělsko. Po zápase však oba monarchové poblahopřáli a poděkovali hráčům obou týmů, jak se na skutečné gentlemany sluší a patří.

Jen o pár hodin dříve se na významné sportovní akci ukázala také Williamova choť, princezna Catherine, když se zúčastnila mužského finále nejslavnějšího a nejprestižnějšího tenisového turnaje na světě. V lóži na centrálním dvorci v All England Clubu ve Wimbledonu zasedla společně se svou sestrou Pippou Middletonovou, ale jako překvapivou britská média označila účast princezny Charlotte. Ostatně ve stejném duchu se psalo také o tom, že William s sebou na finále Eura vzal i prince George.

Mnohem významnější však byla sama skutečnost, že se Kate na finále mužského wimbledonského turnaje vůbec objevila. Vzhledem k tomu, že podstupuje zdlouhavou léčbu rakoviny, vychází na veřejnost jen velmi zřídka, letos k tomu došlo teprve podruhé.

Ostatně ještě v průběhu letošního Wimbledonu se v Británii živě spekulovalo, že by s ohledem na princezninu nemoc mohla trofej předávat vévodkyně z Gloucesteru, která již 25 let zastává funkci čestné prezidentky britské tenisové asociace. Nakonec se však své tradiční role z pozice patronky tenisového a kroketového klubu ve Wimbledonu, kterou v roce 2016 převzala od královny Alžběty II., ujala k překvapení všech sama Catherine.

Vedle sportovců se v předvečer zahájení letošních olympijských her do Paříže sjeli také významní evropští šlechtici. Napilno měl v tomto ohledu zejména španělský král Filip VI., jenž se předtím zúčastnil také finále fotbalového Eura. Do Paříže s sebou vzal rovněž manželku, královnu Letizii, a společně se zúčastnili mimo jiné slavnostní olympijské recepce na španělské ambasádě.

Dorazil také dánský královský pár, jenž společnými silami symbolicky přestřihl pásku při otevření dánského olympijského pavilonu. Pozornost byla upřena především na královnu Mary, která se zdála být ve skvělé kondici poté, co ji minulý měsíc během návštěvy Grónska při ne zcela triviální kolizi srazil muž na elektrickém vozítku.

Podobný příběh jako královna Mary zažila také britská princezna Anne, kterou minulý měsíc zranil kůň. I ona je však podle všeho již v naprostém pořádku, a tak mohla před zahájením olympijských her popřát mnoho úspěchů britským sportovcům a sportovkyním.

Chybět pochopitelně nemohli ani monacký kníže Albert II. a jeho manželka Charlene, oba nadšení sportovci a bývalí účastníci olympijských her. V Louvru je přivítal sám prezident Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach a kníže později také pohovořil na konferenci zabývající se sportem a udržitelností.

A k těm nejvýznamnějším hostům letošní olympiády se zařadili také belgický král Filip s chotí, královnou Mathilde. Oba jsou obecně označováni za až nebývale skromný královský pár, což potvrdili i v Paříži, když tam přijeli vlakem.

V Malajsii funguje specifický systém, kdy v devíti ze třinácti federativních států vládnou sultáni a z jejich řad pak každých pět let vzejde nový král (ale to už jistě víte z našeho loňského kvízu). K tomuto způsobu pravidelných „výměn“ panovníka ovšem země přistoupila až v roce 1957, kdy získala nezávislost na Velké Británii.

Ke korunovaci nového vládce došlo také letos v červenci, kdy byl v pořadí sedmnáctým králem Malajsie formálně korunován sultán Ibrahim Iskandar (celým jménem Sultan Ibrahim ibni Almarhum Sultan Iskandar). Ve funkci však byl potvrzen již o několik měsíců dříve.

Král Ibrahim je jedním z nejbohatších lidí v celé zemi, přičemž své obrovské jmění získal podnikáním v mnoha rozličných oborech počínaje realitami a konče telekomunikacemi. Pětašedesátiletý panovník má dobré vztahy se současným malajsijským premiérem Anwarem Ibrahimem, aktivně se vyjadřuje k politice a otevřeně vystupuje proti korupci a rasové diskriminaci.

Korunovačního ceremoniálu se zúčastnilo něco kolem 700 hostů a mnoho lidí také vyšlo do ulic, aby nového krále pozdravili.

Britský princ George oslavil jedenácté narozeniny a při té příležitosti média upozornila na dvě věci. Tou první byla skutečnost, že ve stínu toho, že jeho matka princezna Catherine i dědeček král Karel III. bojují s rakovinou, nebude oslava pravděpodobně kdovíjak rozjásaná.

A druhou pak připomínka, že George má před sebou poslední rok alespoň relativně bezstarostného života, pokud se to v případě následníka na britském trůnu vůbec takto dá označit.

S dovršením dvanácti let věku totiž na George již padnou první povinnosti a bude se muset podřídit také různým královským tradicím. Jednou z nich je například to, že již nikdy nebude moci cestovat společně se svým otcem princem Williamem, přinejmenším tedy ne v jednom letadle. Toto pravidlo se automaticky při dovršení daného věku vztahuje na všechny, kdo jsou na druhém místě v linii nástupnictví na britský trůn. Důvod je přitom nasnadě: v případě neštěstí by spolu s korunním princem zemřel zároveň jeho následník.

V souvislosti s tím média připomněla i další poněkud morbidní pravidlo. Až George dosáhne věku šestnácti let, bude se pomalu také podílet na přípravách svého vlastního pohřbu pro případ, že by se obětí nějakého neštěstí či snad atentátu stal on sám.

Na začátku července se také objevila zpráva, že již 29. června zemřela princezna Lalla Latifa, jež byla dlouhé roky manželkou bývalého marockého krále Hasana II., a tedy i matkou Muhammada VI., jenž této severoafrické zemi vládne v současnosti.

Narodila se jako dcera berberského šlechtice a za marockého krále se provdala v roce 1961, aby mu následně povila pět dětí. Po smrti Hasana II. se znovu provdala za královského bodyguarda a bývalého šéfa bezpečnosti královského paláce. Náležel jí titul princezna-manželka, ale podle dostupných informací se sama označovala za matku královských dětí.

V souladu s marockým výnosem zakazujícím bez souhlasu zveřejňovat fotografie krále a jeho rodiny si velmi střežila soukromí. Proto se vcelku dost rozcházejí dokonce i údaje o jejím věku. Podle některých zdrojů se narodila v roce 1946, podle jiných v roce 1943, nebo 1944, přičemž obecně se neuvádí žádné přesné datum. Zemřela tedy v rozpětí věku od 77 do 81 let.

Smutná zpráva přišla na konci července také z Řecka, kde ve věku 85 let zemřel princ Michael. Byl to poslední žijící vnuk bývalého řeckého krále Jiřího I. a zároveň byl mimo jiné také bratrancem prince Philipa, již také zesnulého bývalého manžela britské královny Alžběty II.

Řecká královská rodina přišla o svůj vliv v zemi po vojenském převratu na konci šedesátých let, ale dodnes patří k těm nejvýznamnějším aristokratům, kteří mají velmi blízké příbuzenské vazby s mnoha dalšími velkými, nejen panovnickými evropskými rody.

Sám princ Michael tak byl princem řeckým a dánským. Narodil se v Římě, vyrůstal v Maroku a značnou část života prožil v zahraničí, ale Řecko miloval nadevše. Sloužil zde u armády a po zmíněném vojenském převratu byl jediným členem řecké královské rodiny, který odmítl zemi opustit. Nároku na řecký trůn se vzdal po sňatku s umělkyní Marinou Karellaovou, protože byla neurozeného původu. Měli spolu dcery Alexandru a Olgu.

Širší veřejnosti byl princ Michael známý také jako uznávaný historik a spisovatel.

Ale abychom červencový výběr zajímavostí ze šlechtických kruhů nekončili truchlivě, je zde i jedna odlehčená zpráva z konce měsíce. Prestižní módní a společenský magazín Tatler totiž jako nejlépe oblékanou osobnost letošního roku vyhlásil princeznu Beatrice. Pětatřicetiletá členka britské královské rodiny je dcerou prince Andrewa, mladšího bratra současného krále Karla III.

Podobných anket je samozřejmě mnoho a asi jim nelze přikládat kdovíjakou důležitost, ale v tomto případě je pozoruhodné, že Beatrice se tohoto ocenění dostalo poté, co v minulosti její modely vzbuzovaly spíše posměch. Legendární je například její fascinátor, který vynesla v roce 2011 na svatbě prince Williama a jeho dnes již manželky Catherine.

Tatler si všímá, že počátky změny princeznina stylu se dají vystopovat do období před zhruba šesti lety, kdy začala spolupracovat se stylistkou Olivií Buckinghamovou. Ostatně ta se na seznamu nejlépe oblékaných osobností podle Tatleru objevila již minulý rok a s ní rovněž manžel Beatrice, Edoardo Mapelli Mozzi.

V letošním výběru se pak objevila také například Annabel Elliotová, která sice nepochází přímo ze šlechtických kruhů, ale je sestrou současné královny Camilly. Tatler však do letošního žebříčku přece jen zařadil ještě jednoho aristokrata. Je jím mladý Lord William Rupert Charles Gordon-Lennox, syn 11. vévody z Richmondu, Charlese Henryho Gordona-Lennoxe.