Šlechtické novinky: Kate na veřejnosti, kníže v teplákovce nebo vtípky Karla III. s japonským císařem

Jednou z největších událostí šlechtického světa, přinejmenším tedy z pohledu veřejnosti, byla 15. června ceremoniální vojenská přehlídka Trooping the Colour, která se v Londýně každoročně koná u příležitosti takzvaných oficiálních narozenin britského panovníka. Toto datum se neshoduje se skutečnými narozeninami a bývá stanoveno na období letních měsíců, kdy je ve Velké Británii počasí podstatně vhodnější k veřejným oslavám, než je tomu v jiných částech roku.

Letos však nešlo ani tak o narozeniny krále Karla III., protože hlavní pozornost na sebe strhla manželka následníka britského trůnu Williama, princezna Kate. Ta se totiž na veřejnosti objevila poprvé od loňských Vánoc. Letos v březnu pak prostřednictvím videa oznámila, že trpí rakovinou.

Den předtím navíc vévodkyně z Walesu oznámila, že boj se zákeřnou chorobou probíhá dobře, ale ještě není z nejhoršího venku. Léčba by měla trvat ještě několik měsíců.

Princezna Anne utrpěla o předposledním červnovém víkendu otřes mozku a pár dalších drobných zranění na hlavě, když se v sobotu dostala do kolize s koněm při večerní procházce s koňmi na pozemcích u svého sídla Gatacombe Park v anglickém hrabství Gloucestershire.

Královská rodina přesná zranění neupřesnila, ale lékařský tým, jenž měl mladší sestru britského krále Karla III. na starost, se vyjádřil v tom smyslu, že odpovídají střetu britské princezny s hlavou nebo nohama některého z koní. Princezna Anne byla po incidentu bez prodlení převezena do nemocnice, kde zůstala několik dnů.

Její manžel, viceadmirál ve výslužbě sir Timothy Laurence, pak ve čtvrtek oznámil, že stav jeho manželky se pomalu zlepšuje, a také potvrdil kolizi s koněm. Z nemocnice pak podle jeho slov bude propuštěna, „až bude připravená“. Zrušit tak musela velký počet plánovaných veřejných vystoupení.

Princezna Anne je celoživotní milovnicí koní a jezdectví, a v této disciplíně dokonce v roce 1976 soutěžila na olympijských hrách v Montrealu. Cenný kov si odtud sice nepřivezla, ale zlatá medaile z mistrovství Evropy v roce 1971 a dvě stříbrné z téhož šampionátu v roce 1975 dávají jasně najevo, že v mládí byla skutečně špičkovou jezdkyní.

V Lucembursku se schyluje k velkým změnám, protože tamější velkovévoda Henri ohlásil svůj záměr abdikovat z pozice panovníka této rozlohou malé evropské monarchie. Oznámil to u příležitosti takzvaného Národního dne, což je svátek vyhlašovaný podobně jako ve Velké Británii na takzvané oficiální narozeniny panovníka. V tento den se královská rodina také setkává se členy místní vlády a zástupci parlamentu.

Dojít by k tomu mělo letos v říjnu, kdy by devětašedesátiletý Henri měl předat žezlo svému dvaačtyřicetiletému synovi Guillaumovi. Nepůjde však o abdikaci v pravém slova smyslu, Henri o své tituly nepřijde, ale hlavní zodpovědnost za chod a prosperitu Lucemburského velkovévodství od října ponese princ Guillame. Ostatně víceméně to samé proběhlo před pár lety také v Lichtenštejnsku.

Velkovévoda Henri uvedl, že jde o promyšlený a již nějakou dobu diskutovaný krok, a na oficiálních stránkách paláce je součástí prohlášení také zmínka, že vyhlášení takzvaného poručnictví je standardním obdobím při výměně panovníků. „Jde o začátek nové kapitoly naší monarchie,“ podotkl k oznámení lucemburský ministerský předseda Luc Frieden.

Monacký kníže Albert II. je již mnoho let znám jako fanoušek sportu, ale také aktivní sportovec. Ostatně v minulosti se pětkrát zúčastnil zimních olympijských her, kdy byl členem posádky monackého závodního bobu, v polovině osmdesátých let se dvakrát vypravil závodit v tehdejší Rallye Paříž-Dakar, věnuje se judu a také stojí v čele řady sportovních organizací a výborů.

Není tedy divu, že se aktivně zapojil také do štafety, která nese olympijský oheň do Paříže, kde se letos budou konat letní olympijské hry. Trasa olympijské pochodně totiž podruhé v historii vede přes Monako, a tuto příležitost si tedy sportovně založený kníže nemohl nechat ujít.

Pravda, v bílé oficiální teplákovce, kterou nosí všichni členové olympijské štafety, nevypadal zrovna jako panovník, ale vše dokázala vyrovnat jeho choť kněžna Charlenne, jež coby bývalá vrcholová plavkyně stále umí i sportovní oděv nosit s naprostou sebejistotou.

A slušelo to i královně Máximě, která se objevila na základně nizozemské armády u města 's-Hertogenbosch, kde sídlí ženijní pluk. Sama si pak práci těchto vojáků také vyzkoušela.

A přestože na některých fotografiích královna vypadá, že maskáče pro ni ušil osobní krejčí, ve skutečnosti šlo o standardní model nizozemské armády. A nešlo pouze o základní oděv pro objektivy fotografů, ale Máxima nafasovala prakticky zcela kompletní výstroj.

Při návštěvě vojenské základny se jí dostalo vřelého uvítání, ale také úvodního proškolení v základech činností a postupů ženijních jednotek. A poté již se svými hostiteli vyrazila také přímo do akce, kde se zúčastnila cvičení, jehož náplní bylo odstraňování překážek v terénu.

Fotbalový stadion ve Frankfurtu nad Mohanem přivítal ve čtvrtek 20. června mezi desetitisíci fotbalových fanoušků i tři vzácné hosty z řad evropské aristokracie. Na zápas mezi Dánskem a Anglií totiž dorazili také britský korunní princ William a dánský král Frederik s dcerou Josephine.

Ještě krátce před výkopem vypadali všichni uvolněně, přestože jsou i velkými fotbalovými fanoušky. Fotografové tak v průběhu zápasu zachytili emotivní Williamovy oslavy anglického gólu, zatímco Frederik se již před prvním zápasem ve skupině nechal vyfotit se svými dvojčaty Vincentem a Josephine, přičemž všichni mají na snímku oblečený dres dánského národního týmu.

Média si pak všimla, že zatímco William na zápas přišel oděn jako pravý anglický gentleman, král Frederik zvolil méně formální oděv a jeho dcera si na stadion vzala triko vyvedené v barvách dánské vlajky.

„Ať vyhraje ten lepší,“ objevilo se před zápasem na oficiálním účtu prince a princezny z Walesu na sociální síti X. Jenže toto přání nakonec zůstalo nevyslyšeno, protože ze hřiště ve Frankfurtu si oba týmy odnesly remízu 1:1.

Na konci června přivítala britská královská rodina vzácné hosty: na třídenní oficiální návštěvu přijeli do země nejvyšší představitelé Japonska, císař Naruhito s chotí Masako. Původně mělo k setkání významných monarchů dojít již v roce 2020, ale kvůli pandemii covidu-19 muselo být odloženo.

Vedle státních záležitostí se našel čas i méně formálně pojaté body programu, jako například prohlídku vzácných předmětů z britských královských sbírek, jež mají spojitost s asijským císařstvím.

Bylo mezi nimi i první vydání anglicky psané historie Japonska z roku 1727 a také japonský svitek namalovaný v roce 1855, jenž zobrazuje cestu císaře Go-Mizunóa na hrad Nidžó z podzimu roku 1620. Král Karel III. při té příležitosti zavtipkoval, že „by bylo skoro potřeba prodloužit místnost, kdybychom jej rozvinuli“.

K vidění byl i dar, jenž v roce 1953 věnoval tehdejší japonský císař Šówa u příležitosti korunovace nastupující britské královně Alžbětě II. Jde o lakovou krabičku, kterou vytvořil japonský umělec Širajama Šosai.

Mezi prezentovanými předměty se pak nacházela také kniha Thames as Highway, jejímž autorem je sám císař Naruhito. Jde o studii dopravy a navigace na řece Temži v 18. století, která je obecně považována za významný příspěvek v mapování dějin britského hospodářství.

Ostatně k vodě obecně nemá současný japonský panovník daleko, a to nejen proto, že je areál císařského paláce v Tokiu obehnán vodním příkopem. Na státním banketu totiž Karel III. také zavzpomínal, jak spolu s Naruhitem před mnoha lety rybařili. „Bohužel musím oznámit, že při posledních rybářských pokusech jsem neměl moc štěstí. Pokémoní fráze ‚Chyť je všechny!‘ sice rezonuje u mých vnoučat, ale u mě zůstává u snahy,“ zavtipkoval britský panovník.

A přidal ještě jeden vtípek s odkazem na japonskou popkulturu: „A snad mi ještě dovolíte zmínit jednu osobu, která letos slaví padesátiny, vyrostla na londýnském předměstí se svou sestrou-dvojčetem, je podnikatelkou s miliardovým majetkem a ke všemu je navíc velvyslankyní dětské organizace UNICEF. Nezbývá mi tedy než popřát všechno nejlepší k narozeninám… Hello Kitty!“ vzdal Karel III. hold celosvětově populární roztomilé postavičce, jež vznikla v Japonsku.