Hlavní obsah

Slavná protipirátská kampaň ze začátku tisíciletí mohla vést k tomu, že lidé více kradli filmy

Každý, kdo si mezi lety 2004 a 2007 koupil legálně film, si vybaví krátký nepřeskočitelný videoklip, který nabádá diváky, aby „film nekradli, protože auto by přece také neukradli“. Podle nové studie však tato kampaň nebyla příliš účinná, a mohla dokonce způsobit to, že lidé filmy „pirátili“ mnohem víc.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Dnes už ikonický klip, který se dočkal i mnoha parodií (například v seriálu IT Crowd), vyjmenovává řadu zločinů, jichž by se člověk běžně nedopustil. A dodává, že ukrást film je totožné.

Podle nedávno vydané studie zveřejněné v časopise The Information Society však všechny tyto kampaně dělají chybu v tom, že slučováním silnějších argumentů se slabšími oslabují vlastní poselství.

„Nejkřiklavějším příkladem je právě kampaň z počátku tisíciletí vysílaná v kinech a na DVD. Zahrnuje relevantní argumenty (ukradení DVD v obchodě) i ty více absurdní (ukradení tašky, televize nebo auta). To rozmělňuje smysl sdělení,“ píšou autoři studie. Lidé pak sdělení kampaně neberou příliš vážně.

Co víc, kampaň velmi dobře mohla způsobit, že lidé kradli filmy ve větší míře. Přitáhla totiž všechny diváky k tomu, že filmy se kradou ve velkém, a řadě lidem mohla vnuknout myšlenku, že kradení je jakási, možná nechtěná, ale běžná norma.

Parodie kampaně v seriálu The IT Crowd  (Ajťáci)

„Caldini během svého experimentu,“ upozorňují autoři studie, „v roce 2003 zjistil, že zprávy a cedule v národním parku Petrified Forest v Arizoně zaměřené na odrazování od krádeží malých kousků zkamenělého dřeva, neúmyslně zvýšily míru krádeží, protože o těchto krádežích informovaly.“

Efekt Robina Hooda

Přímé nebo nepřímé informování o tom, že mnoho lidí krade filmy, je kontraproduktivní a podporuje pirátství tím, že vede cílové osoby (v tomto případě všechny diváky) k podobnému chování, říkají autoři studie.

Podobně nešťastné je pak podle nich informování o tom, o kolik díky pirátství přijde filmový průmysl. Jako příklad pak udávají indickou protipirátskou kampaň z roku 2018, která říkala, že kopírování filmů je krádež. Problém byl v tom, že ve všech účinkovali slavní indičtí herci, jejichž majetky se pohybovaly mezi 22 a 400 miliony dolary (tedy zhruba mezi 500 miliony a devíti miliardami korun).

Polda 7 propadl. Kvůli počítačovým pirátům

Hry a herní systémy

„A to v zemi, kde je průměrný roční příjem na hlavu něco pod 2000 dolary (tedy okolo 48 tisíc korun),“ poznamenávají autoři studie.

V pirátech to vyvolá naopak pocit ospravedlnění. Dochází u nich k efektu Robina Hooda, totiž že kradou bohatým a dávají chudým. Jedním z řešení je podle autorů studie darovat například část z filmových příjmů na charitu nebo alespoň dát do popředí kampaní jiné osoby z filmového průmyslu než multimilionářské celebrity.

Související témata:

Výběr článků

Načítám