Sládkovo pokusné políčko. V Humpolci očesali úrodu na nejvýše položené chmelnici v Česku

„Je to takové pokusné políčko,“ říká s úsměvem vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra. Dosud pěstoval chmel na speciální piva jen doma na zahradě, loni na jaře se rozhodl udělat experiment na větší ploše.

Na pozemku pod vodojemem u železniční trati loni v květnu studenti České zemědělské akademie zasadili celkem 144 sazenic šesti různých odrůd. Humpolečtí vybrali Žatecký poloraný červeňák, Rubín, Harmonii, Sládka, Vital a Saaz late. S vytvořením chmelnice pomohli experti z Chmelařského institutu Žatec.

Humpolecká „chmelnička“ je dlouhá 36 metrů, na šířku měří zhruba deset metrů. První chmel se sice urodil už loni, ale to bylo jen zanedbatelné množství. V dalších letech by sklizeň měla být výrazně bohatší, pochopitelně bude hodně záležet na počasí.

„Uvidíme, která odrůda bude plodit nejlépe. Třeba Harmonie vypadá letos moc pěkně, ale za rok může rodit lépe jiná odrůda,“ přemítá Josef Vávra.

Už podle prvních dvou sezon je jasné, že se dá chmel pěstovat i ve výrazně vyšší nadmořské výšce, než v jaké leží známé chmelařské oblasti - žatecká, úštěcká a tršická. Naopak výhodou Vysočiny i s ohledem na měnící se klima je, že netrpí takovým nedostatkem vody jako teplejší oblasti a nížiny.

„Chmel se dá na Vysočině pěstovat, ale aby se dal použít na pivo, které má chráněné zeměpisné označení České pivo, musel by se změnit chmelový zákon, který by zahrnul Vysočinu mezi chmelové oblasti,“ vysvětluje vrchní sládek. Chmel z Humpolce je podle něj plnohodnotný, zralý, s vysokou hořkostí a aromatickými látkami.

K dalšímu rozšiřování vlastní produkce jedné z nepostradatelných surovin by musel pivovar koupit pozemek a investovat také do technologie. „Bavíme se o tom už řadu let, ale postavit hektar chmelnice stojí dost peněz. Také by to znamenalo koupit česačky, protože už by se takové množství nedalo sklízet ručně,“ poukazuje Josef Vávra.

První sklizeň stihly dvě desítky zaměstnanců a studentů během dopoledne. Teď přijde fáze sušení a pak jej sládci co nejdříve použijí pro výrobu piva. „Chmel má specifické vlastnosti. Pokud se včas nepoužije, rychle oxiduje a pivu více uškodí, než prospěje,“ upozorňuje Josef Vávra.

Odhaduje, že první sklizeň vystačí maximálně na dvě várky. „Za měsíc už budeme vědět. Na hektolitr piva odvážíme 450 gramů usušeného chmele. A jedna várka je 350 hektolitrů,“ počítá sládek.