Hlavní obsah

Slacklineři chodili po popruhu i 300 metrů nad zemí. Pozvali nás na trénink

Novinky, Kristýna Léblová, kčt
Praha

Nejde o provazochodce, slackline je přesto této aktivitě velmi podobný. Jde o akrobacii na „lajně” neboli popruhu několik metrů nad zemí. Nejznámější českou dvojicí věnující se tomuto sportu je Lukáš Černý s Michalem Pírkem. Jejich rekordem je chůze na popruhu ve slovinských Alpách, a to 300 metrů nad zemí.

Slacklineři Černý a Pírek chodili po popruhu i 300 metrů nad zemí. Pozvali nás na tréninkVideo: Novinky

Článek

„Věnujeme se sportu zvaný slackline. Nejsme provazochodci, chodíme po popruhu, který je natažen mezi dvěma pevnými body. Může to být mezi dvěma stromy nebo skálami vysoko nad zemí,“ vysvětlil slackliner Lukáš Černý.

Disciplíně se věnuje zhruba o rok a půl déle než druhý z dvojice, Michal Pírek. „Když jsem se o slackline začal zajímat, Lukáš měl v té době už spoustu videí a vyhrané některé závody. Koukal jsem na něj na YouTube a začal jsem trénovat s tím, že bych rád taky vyhrál. Což se po pár letech stalo,“ vzpomíná Pírek.

Nejhorší úraz bylo, když jsem si špatně zajistil ráčnu, trefila mě do zad a roztrhla mi ledvinu. Ale beru to v pohodě
slackliner Michal Pírek

„Pak jsme si řekli, že už je to celkem nuda, takže z toho zkusíme udělat něco jiného a děláme teď vystoupení. Nabízíme firmám na naší exhibici, kde lidi většinou ani moc nechápou, o co přesně jde, protože to vidí poprvé,“ uvedl.

Rekord 300 metrů nad zemí

Úrazy prý sice nějaké jsou, oni se jimi však tolik nezabývají. „Je to relativně bezpečné, záleží na tom, jak umí člověk dobře padat,“ směje se Pírek. „Nejhorší úraz byla moje vlastní hloupost, kdy jsem si špatně zajistil ráčnu, trefila mě do zad a roztrhla mi ledvinu. Nějaké úrazy proběhly, třeba otřes mozku nebo nalomená ruka, ale to beru v pohodě,“ přiznává.

Jejich společný rekord byla chůze po popruhu 300 metrů nad zemí ve Slovinsku v Alpách. „To byl hodně intenzivní zážitek,“ vypráví Pírek. „My si tenkrát nevzali sedák, lano jsme si zavázali jenom za kotník. Šli jsme na lajnu s tím, že kdybychom spadli, tak bychom si minimálně natrhli vazy na noze, takže to byl velký adrenalin.“

Foto: Novinky

Na popruhu akrobati chodili ve tří stech metrech nad zemí.

Strach vs. respekt

K adrenalinovým sportům samozřejmě patří také překonávání strachu. „Se strachem bojuju hodně a často,“ přiznal Černý. „Jde o to, mít dostatečnou motivaci, abych ten strach chtěl podstoupit a on pak postupně zmizí. U některých věcí ale nezmizí nikdy, je to ale spíš respekt k výškám nebo ke zraněním. Strach mám ale docela rád, je to adrenalin a ten mě baví.“

„Já už jsem na tom se strachem trochu líp, ze začátku jsem se bál hodně. Teď mám naopak občas pocit, že jsem tam ten strach tolik neměl, ale vrátí se mi to, když si třeba uvážu lano za kotník,“ tvrdí Pírek.

Slackline jako posilování

Základní trik se podle slacklinera Pírka zvládnete naučit během jednoho dne. Vyrovnaná chůze na lajně ale prý bude trvat o něco déle. „Člověk se nesmí nechat odradit tím hrozně těžkým začátkem, kdy se na to člověk postaví a spadne, pak znova a takhle třeba padesátkrát,“ vysvětlil Pírek. „Po padesáté první se už člověk může postavit a chvíli stát, po šedesáté už může udělat třeba dva kroky. Takže určitě to nevzdávat po prvních minutách,“ dodal.

Foto: Novinky

Tenhle sport je skvělý na stabilizační systém.

Při slacklinu zapojuje člověk hodně svalů, a to odshora až dolů. „Posiluje se tím především vnitřní stabilizační systém,“ popsal Černý. „Člověk má zapojené trapézové svaly, zádové, potom vnitřní svaly na břiše. Taky je to samozřejmě dobré posilování nohou, protože musíme mít mírně pokrčená kolena a být pevný v postoji,“ upřesnil Pírek.

Výběr článků

Načítám