Článek
Jihokorejští vědci z Výzkumného centra pro kytovce ve městě Ulsan pozorovali ve Východním moři hejno více než 400 delfínů. Několikrát se k němu vraceli a objížděli ho, když v tom si všimli skupinky 12 jedinců.
Tito delfíni se na rozdíl od ostatních pohybovali velmi pomalu. Jeden z nich plaval břichem nahoru. Sice mohl hýbat ocasem, ale jeho ploutve se zdály ochrnuté.
Ostatní členové skupiny se ho snažili srovnat do správné polohy strkáním do jeho boku a břicha. Po chvíli se pět z delfínů naskládalo vedle sebe, a vytvořili tak formaci, která připomínala vor. Zraněného delfína tak nadnášeli na svých zádech. Jeden z nich se dokonce otočil břichem nahoru, aby svého druha lépe podpíral, zatímco jiný se snažil svým rypcem držet umírajícímu jedinci hlavu nahoře.
O několik minut později ale i přes veškerou snahu zraněný delfín pošel. Jeho tělo plavalo ve svislé poloze s hlavou na hladině. Pět delfínů i přesto zůstalo u mrtvého. Otírali se o něj a dotýkali se ho, dokud vědcům nezmizel z dohledu.
V minulosti byly u delfínů opakovaně zaznamenány případy, kdy matka nadzvedávala své mrtvé mládě ve snaze pomoct mu, ale podle vědců je toto první případ, kdy se skupina delfínů snažila zachránit jiného umírajícího dospělého delfína. Někteří experti pak předpokládají, že delfíni dokonce nad svými mrtvými truchlí.