Článek
„Ďábel si nehraje na ďábla, je to skutečně ďábel,“ varuje své žáky čtyřiapadesátiletý luteránský biskup, který vede od března kurzy ve skromném kostele Santos Lugares na předměstí Buenos Aires. Říká, že se mu loni podařil největší výkon exorcismu, pokud jde o stupeň posedlosti pacienta. Šlo o třiadvacetiletou Lauru, která strávila deset let v psychiatrické léčebně a dnes se těší dokonalému zdraví.
V kostele, kde to voní kadidlem, jsou na oltáři umístěny sošky archanděla Gabriela, nazývaného neviditelný exorcista, a také archanděla Rafaela, patrona zdraví.
Všech 35 dospělých žáků studuje filozofii, psychologii, ale také šamanismus, výklad paranormálních jevů, andělologii (studium andělů a jejich umístění v božské hierarchii) a démonologii. Po třech letech získávají diplom konzultanta exorcismu. Kurzy jsou vždy hodinu a půl týdně a stojí 700 pesos (asi 1160 Kč).
„Učíme se všechny způsoby, jak bojovat proti ďáblovi,“ svěřuje se osmatřicetiletá úřednice Luciana Jeaumová. Do školy ji přivedl zájem o čarodějnictví a uhranutí, který projevovala již od dětství. „Démonologie například studuje charakter a funkci ďábla a všech démonů,“ vysvětluje Manuel Acuňa.
Přes tisíc vymítání
Otec Manuel, jak mu všichni říkají, se dobře pamatuje na svůj první exorcismus: bylo to 4. dubna 2001. Tehdy se při mši jedna dívka vrhla na zem a začala hovořit několika jazyky. Nevážila více než 40 kilogramů, ale otec Manuel potřeboval pomoc osmi lidí, aby ji zklidnil.
„Neměl jsem strach. Tenkrát jsme si s ďáblem vyměnili navštívenky a pak se exorcismus stal součástí mého života,“ říká. Biskup, který je členem Asociace nezávislých luteránských evangelických církví se sídlem v New Yorku, už prý ďábla vymýtal 1200krát.
Na zdi jeho kostela je obraz Krista, který jako by zavíral nebo otevíral oči podle toho, odkud se na něho díváme. Biskup exorcista máchá dřevěným křížem, který používá při očišťovacích mších a který mu posloužil v Lauřině případu. Říká, že mu Bůh ve snu tento kříž označil.
Jde jen o peníze?
Jednou měsíčně pořádá rituál proti kouzlům a uřknutím, jehož se účastní stovky věřících. Úspěch je takový, že je potřeba zastavit provoz v ulici, kde je kostel umístěn. Někdy se stává, že některá žena kašle krev. „Je tomu tak proto, že se spaktovala s ďáblem prostřednictvím zvířecí krve,“ říká Manuel Acuňa.
Na chodbě kostela je na desítkách fotografií zachycen biskup po boku slavných lidí, včetně Jorgeho Bergoglii, dnešního papeže Františka, i když luteránská církev autoritu Vatikánu neuznává.
Pastor Estéban Tronovsky z argentinské luteránské církve se od školy distancuje, stejně jako další tři luteránské kongregace. „Co je na tom pravdy? Jaký podíl na tom mají obchodní zájmy?“ táže se.
Manuel Acuňa je přesvědčen, že jeho škola dá každému žákovi nástroje k tomu, aby dokázal rozeznat, zda jde o projev ďábla, posedlost či uřknutí, a aby dokázal udělat „duchovní prevenci“.