Šest miliónů žíznivých pivařů míří pod Bavarii

První den bude jako vždy věnován debatě, kolika údery se vlastně starostovi podařilo narazit první sud a zda byl v minulých letech lepší či horší než právě dnes.

Pokud se mu to podaří napoprvé, což je málo pravděpodobné, vyslouží si velké uznání Mnichovských. Ti tolerují naražení do tří úderů, pokud se "nerozcáká" hodně piva kolem. Toto právo starosty narazit první sud nového piva se datuje od roku 1950, kde tehdejší první muž radnice Thomas Wimmer po naražení zvolal: "O´zapft is´!" Od té doby si žádný jeho nástupce nenechal vzít toto privilegium, i když je události přítomen většinou i bavorský premiér a dostává se mu cti ochutnat mok jako první.

Jak tvrdí jinak zbožní Bavoři, od 20. září do 5. října nepovedou všechny cesty do Říma, ale do jednoho ze 14 obrovských stanů, které celkem pojmou naráz na sto tisíc milovníků piva nebo těch, kdo chtějí jednou v životě zažít slavnost, o níž tolik slyšeli a rádi by ji zažili na vlastní kůži.

Jinak však Oktoberfest není jen pití piva, ale také velká gastronomická událost - loni při ní bylo rozporcováno na 80 volů a snědeny tuny párků. Volit se bude také nejkrásnější dívka v dirndlu z 25 uchazeček. Svou nepsanou burzu mají také pravé bavorské kožené kalhoty, ať už v nich pravověrní domácí přijdou nebo si je zahraniční turisté koupí.

Na myšlenku pořádat Oktoberfest nepřišel žádný ministr ani bavorský král, ale prý obyčejný kočí, který navrhl oslavit svatbu krále Ludvíka Bavorského s princeznou Terezou z Hildburghausenu závodem koní. Sňatek se konal 12. října 1810 a již 17. října Národní garda uspořádala na Tereziánské louce první koňské závody jako předchůdce dnešní slavnosti. Louka od té doby nese princeznino jméno.

O rok později se všichni shodli, že slavnost v místě, jež bylo tehdy na okraji Mnichova, budou opakovat, a jako pořadatel se přihlásil zemědělský spolek. V roce 1819 převzali otěže otcové města, kteří se rozhodli organizovat ji každým rokem. Rok 1850 je památný odhalením obrovské sochy Bavarie, patronky Oktoberfestu. Za 31 let se pak poprvé opékala a prodávala kuřata a vznikla nová tradice. Ale až roku 1896 se objevily první velké pivařské stany.

V historii se zatím čtyřiadvacetkrát slavnost nekonala - důvodem byly války, cholera či inflace. Zřejmě nejsmutnější stránka Oktoberfestu byla napsána v roce 1980, kdy při pumovém atentátu pravicového extremisty zahynulo 13 návštěvníků a přes 200 jich bylo zraněno. Připomíná to dodnes cedulka u vchodu na Tereziánskou louku.