Článek
„Tři selátka jsou velmi aktivní, dokonce ryjí v substrátu, a budí mimořádný zájem návštěvníků,“ uvedl ředitel areálu Miroslav Bobek.
Štětkouny africké zoo chovala v letech 2001 až 2016 v Africkém domě, avšak vždy pouze samce. Chov byl obnoven v pavilonu Rezervace Dja na sklonku roku 2022, přičemž samici získala trojská zahrada teprve loni v létě.
„Samec Štěpán a samice Jasna neotáleli a již během prvního společného dne loni v září jsme pozorovali jejich páření. Díky pravidelnému vážení jsme poté zjistili, že Jasna kontinuálně přibývá na váze,“ prozradil kurátor Jan Mengr.
Selata se narodila ve čtvrtek přímo v expozici krátce po půlnoci. Porod proběhl hladce a už na nočním záznamu z kamer chovatelé spatřili sání mateřského mléka. Pohlaví trojice zatím zůstává neznámé.
Ačkoliv je přirozené, že samice štětkounů před porodem odhánějí samce a jsou vůči nim až agresivní, tato situace nenastala. Jasna naopak tříletého Štěpána zatím toleruje a zůstává klidná i v jeho přítomnosti. Návštěvníci proto spatří v expozici celou štětkouní rodinu.
Jméno podle boltců
Jedinou změnou proti běžnému režimu je oddělení tlupy kočkodanů Brazzových, kteří se štětkouny za normálních okolností sdílí expozici. Dočasně budou využívat pouze venkovní výběh.
Přírůstek budí mimořádný zájem návštěvníků.
Štětkouni se v přírodě vyskytují v západní a střední Africe od Senegalu až po Ugandu na východě a Angolu na jihu. Tito pestře zbarvení sudokopytníci obývají zejména listnaté a smíšené lesy do výšky 4000 m n. m.
Jméno dostali podle protáhlých ušních boltců zakončených štětkou delších chlupů. Přestože je tento druh považován za poměrně hojný, patří i on mezi oblíbené cíle lovců tzv. bushmeatu.
V některých zemích je také pronásledován zemědělci, protože jim poškozuje úrodu. Mimo jiné štětkouny ohrožuje také úbytek přirozeného prostředí v důsledku těžby dřeva a rozšiřování lidského osídlení.
