Článek
Nazarčuk byl o jednu otevřenou láhev lepší, než slovenský sommeliér Miroslav Jajcay. Rekordman sekty otevřel šavlí, skleničkou vestoje a vsedě a pomocí prázdné láhve. Ustanovení rekordu bylo vrcholem prvního mistrovství sommeliérů v sekání sektů, které se uskutečnilo v kolonii vinných sklepů Nechory nedaleko Prušánek na Hodonínsku.
Iniciátorem soutěže v sabráži byla skupina znalců vína, do které patří i Nazarčuk. "Sabráž se dá dělat sečnými nástroji, skleničkou, pomocí další láhve, jde to i lopatou, ale to rozhodně není nástroj na otevírání tak vznešeného nápoje," řekl iniciátor akce.
Střepy v láhvi nezůstanou
Do soutěže se přihlásilo osmnáct odvážlivců. Vzhledem k počasí a také nehodě na dálnici D 1 jich ale do Nechor dorazilo jen dvanáct. Porotcům se nejvíce líbil výkon Stanislava Šumpíka ze společnosti Bohemia sekt. Předčil i kolegu ze stejné firmy Otakara Žoudlíka. Na třetím místě skončil podle poroty slovenský zástupce Miroslav Jajcay. Na výkony dohlížel člen Řádu rytířů šampaňského vína, vyslanec Confrérie du Sabre ďOr (Bratrstvo zlaté šavle) Milan Průcha.
Podle jeho zkušeností s velikostí láhve stoupá i náročnost sabráže. Při správně provedeném odseknutí navíc nehrozí, že by do láhve vklouzl střep. Tlak úlomky skla spolehlivě vyžene ven.
Šavli na sekty používala již Napoleonova armáda
Otevírání sektů šavlí má dvě století dlouhou tradici. Nejprve bylo výsadou napoleonských vojáků a protože carské rusko bylo velkým odběratelem šumivých vín z francouzské oblasti Champagne, nebylo divu, že se dalšími propagátory useknutých hrdel skleněných lahví stali donští kozáci a další.
Podle Nazarčuka se sekání sektů může stát, a na mnoha místech již stalo, vítaným zpestřením slavnostních okamžiků. Nejedná se ale o jednoduchou činnost, proto sommeliér pokusy o následování v dovednosti příliš nedoporučuje. On sám pro své mistrovské umění musel nejdříve na desítkách či stovkách lahví hledat tu nejvhodnější techniku.
