Se začátkem nové sezony pražská zoo odstartuje stavbu expozice Arktidy a představí vzácné strašilky

Arktida vyroste v horní části zoo přes silnici naproti Rezervaci Dja, kterou obývá populární gorilí skupina a další živočichové. Podle ředitele areálu Miroslava Bobka jde o největší investici v dějinách zoo, která vyjde na zhruba miliardu korun a první návštěvníky by mohla přivítat na jaře roku 2029.

„Je to pro nás velmi významná událost. Tato investice povede k zachování chovu ledních medvědů a k rozšíření chovu zejména o tuleně,“ přiblížil Bobek s tím, že rozsáhlý expoziční celek poskytne novým obyvatelům ty nejlepší možné podmínky.

Základní kámen bude tvořit žulová deska s rytinou ledního medvěda na kře a postavy na kajaku světově uznávaného výtvarníka Petra Síse, s nímž zoo spojila síly při přípravě výtvarné stránky nového pavilonu. Na desce bude stát kvádr ledu o objemu tisíc litrů s malými figurkami ledních medvědů.

Půjde o kopie ledního medvěda vyřezaného z mrožoviny, kterého vystavuje Náprstkovo muzeum. „Jak bude odtávat, lidi si figurky budou moci brát,“ prozradil Bobek Novinkám a Právu. Každá díky speciálnímu čipu pak poslouží jako vstupenka do areálu. Ledová masa jich pojme tisíc.

Novou expozici musí zahrada vybudovat, pokud chce nadále ikonické lední medvědy chovat. Ta současná, která pochází ze 30. let minulého století, dávno nevyhovuje. Rozsáhlá stavba zaujme plochu více než osmi tisíc metrů čtverečních, šelmy typické pro severní polární oblast se dočkají například dvou rozlehlých výběhů a čtyř bazénů.

Výtvarné pojetí bude propojeno s příběhem slavného pábitele Jana Velcla přezdívaného Eskymo Welzl. „Petr Sís vytvořil knížku o Eskymu Welzlovi, slavném polárníkovi, který se s ledními medvědy setkal. Z ní budou výtvarné prvky vycházet,“ nastínil Bobek.

O tom, odkud noví obyvatelé přijdou, je předčasné mluvit. Jisté je, že zoo usiluje o chovnou skupinu tuleňů a ráda by rozmnožila i lední medvědy. „Uvidíme, jak to koordinátorka navrhne, přinejmenším by měla přijít samice,“ poznamenal. V zoo jsou k vidění dva lední medvědi, dvojčata Aleut a Gregor, kteří přicestovali loni z polské Varšavy.

Chov těchto šelem má v Troji dlouholetou tradici. Nesmírnou popularitu si získala už medvědice Nora, která byla odkoupena roku 1932 od cirkusu Karlas. V roce 1947 přišla na svět Polárka, první lední medvěd, kterého se kdy v zoo podařilo odchovat až do dospělého věku. Samice dala jméno oblíbené zmrzlině.

Místo, kde se dnes nachází výběh, čeká proměna. Počítá se, že prostor budou obývat menší asijští medvědi. „Také potřebujeme vybudovat další výběh pro orangutany, protože ten stávající už rovněž nevyhovuje současným požadavkům,“ uvedl ředitel.

Zoo se dále chystá pokračovat v přestavbě Plání, kde loni otevřela expozice Gobi s koněm Převalského. V další fázi tam chce umístit divoké velbloudy, které žádná jiná zahrada nechová. Ve volné přírodě v poušti Gobi zbývá posledních pár set jedinců.

„Když tu byl minulý týden mongolský prezident, podepsali jsme memorandum o tom, že jsme hlavním partnerem Mongolska v jejich ochraně a současně, že začneme připravovat projekt na vytvoření záložní populace v evropských zoo. Je to ale běh na dlouhou trať,“ doplnil Bobek.

Zahrada také musí vyřešit starý sloninec, který chce v budoucnu proměnit v jihoamerický pavilon. V nadcházející sezoně tam nabídne novou expozici Ballova pyramida, pojmenovanou po neobydleném ostrůvku vulkanického původu nedaleko Ostrova Lorda Howa v Tichém oceánu, která představí vzácné strašilky humří.

Howův ostrov, stejně jako jiné v Pacifiku, vynikal různorodou a endemickou faunou a flórou, když nedaleko něj ale havarovala nákladní loď SS Makambo, přemnožily se na něm krysy. „Všechno zlikvidovaly. Buď úplně, nebo dostaly zvířata na pokraj vyhynutí. I strašilky byly velmi dlouho považované za vyhynulé,“ řekl Bobek.

Až v 60. letech čirou náhodou skupina horolezců objevila na několik desítek kilometrů vzdálené Ballově pyramidě, útesu, který ční z moře do výše přes pět set metrů, mrtvou strašilku. „Odebrali se asi čtyři jedinci, Adam, Eva a další dva, a začali se chovat v Austrálii, kde vytvořili základní populaci, kterou pak chovatelé předali do Bristolu či San Diega,“ vyprávěl Bobek, který toužil tento unikátní hmyz získat pro Prahu.

Po velkých obtížích pražská zoo, která podporuje jejich genetický výzkum, slaví úspěch. „Loni v lednu jsem byl na Ostrově lorda Howa, protože chybělo poslední razítko, a to souhlas místní komunity,“ poznamenal.

Trojská zahrada získala čtyři sta vajíček z Bristolu, z nichž se zatím vylíhlo téměř dvě stě jedinců. Nejdřív mají zelenou barvu, pak zčernají. Tomuto druhu strašilek se také říkalo stromový humr, což podle Bobka dobře ilustruje mohutnost unikátního zvířete.

Měří kolem 15 centimetrů. Jejich chov je náročný a vstup do zázemí pro zájemce se bude řídit přísnými hygienickými podmínkami. Novou expozici zpestří model Ballovy pyramidy vysoký skoro tři metry, socha strašilky, film o tomto druhu nebo informační panely.

Mezi další lákadla nadcházející sezony Bobek řadí samozřejmě gorilí mláďata Mobi, jež na začátku ledna oslavila první narozeniny, a její o čtvrt roku mladší sestru Gaiu. „Jak rostou, jsou atraktivní, zajímavé, aktivní,“ usmíval se. Táhnou i mladí orangutani, v květnu roční Harapan a Kawi, který přišel na svět na podzim roku 2020.

V zahradě nedávno přibyla čtveřice ohrožených ďáblů medvědovitých, přezdívaných tasmánští čerti, kteří osídlili expozici Darwinův kráter. Atraktivní žába létavka černoblanná pak zaujme v Indonéské džungli, v Pavilonu velkých želv zas varan Salvadoriův.

Od poloviny dubna lidé uvidí i jednoho z nejvzácnějších vodních ptáků planety, morčáka paranského. V chovatelském zázemí se vylíhlo pět mláďat, poprvé na světě mimo svou jihoamerickou domovinu.

Kampaň Vzácní a jedineční představuje zvířata extrémně ohrožená a ne často chovaná v zoo, například člunozobce, velemloka čínského či varanovce bornejského.