Článek
Bay Van der Bunt podědil vášeň pro vzácné koňaky po svých předcích. V sedmdesátých letech navázal na tradici, kterou v roce 1880 založil jeho pradědeček, a přidal do sbírky několik jedinečných kousků. Na rozdíl od svého otce a dědečka však z kolekce nic neupíjel.
„Já osobně koňaku neholduji, zkusil jsem ho vždy jen pro chuť. Vlastnit plné historické lahve, které třeba už nikdo jiný na světě nemá, je ale jedinečný pocit,“ řekl agentuře Reuters Van der Bunt.
Zhodnocená investice
Za dlouhá léta nasbíraná kolekce, kterou chce sběratel z Breda v Nizozemsku koncem letošního roku vydražit, zahrnuje mimo jiné i koňak z Brugerolle ročník 1795. Tento nejvzácnější kousek celé sbírky, který cestoval spolu s armádou Napoleona Bonaparte, získal Van der Bunt v roce 1990.
Koňak v šestilitrové ručně vyráběné lahvi koupil asi za 24 000 euro (600 000 korun) od jiného sběratele z Chicaga. Jeho investice se ale skutečně vyplatila. Cena koňaku se s příchodem movitých čínských a ruských obchodníků na trh několikrát znásobila, podle odhadů se nyní pohybuje mezi 100 000 a 150 000 euro (2 500 000 až 3 750 000 korun).
Od revoluce k prezidentovi
Mezi další zajímavosti ve sbírce patří destilát z hroznů sklizených před 223 lety, tedy v roce Velké francouzské revoluce. Tento koňak Courvoisier & Curlier ročník 1789 podle deníku The Daily Telegraph stojí asi 39 000 liber (1 173 000 korun).
A nechybí ani lahev značky A.E. Dor z počátku 19. století. Jeden ze tří vyrobených exemplářů dokonce vlastnil i bývalý francouzský prezident a velký milovník koňaku Francois Mitterrand.
Pro sběratele, nikoli pro pijana
Zájemci, kteří touží pouze po koňacích z dob Napoleona a Velké francouzské revoluce, však budou zklamaní. Van der Bunt totiž nechce sbírku dělit a všech 5000 lahví plánuje prodat jedinému kupci. Případné zájemce, které vyhledává zejména v Rusku a Číně, navíc důkladně prověřuje. Obává se totiž, že by historická sbírka lihovin mohla skončit v rukou „pijana“.
„Bojím se, že koňaky někdo vypije. To by byla více než škoda. Bylo by to hotové barbarství. Doufám tedy, že najdu kupce, který je stejně jako já sběratel. Mohl by tak pokračovat v tradici a sbírku ještě rozšířit,“ uvedl na závěr Van der Bunt.