Článek
Johan Marais ránu měří. Původně byla veliká 100 krát 50 centimetrů. „Od té doby se z 60 procent zacelila,“ říká spokojeně veterinář. Rána však pořád ještě působí otřesným dojmem. Samice nosorožce již podstoupila tucet operací a veterináři se jí snažili rekonstruovat hlavu, kde zůstává na místě rohů velká díra.
Johan a jeho kolegové z organizace Saving the Survivors jsou průkopníky. „Nevíme, jaká antibiotika použít a v jakých dávkách, nevíme, jaké utišující prostředky podávat, dokonce ani neznáme přesnou anatomii nosorožců. Je to velký problém, když v Jihoafrické republice ztrácíme ročně 1200 těchto zvířat,“ říká Marais, jehož citovala agentura AFP.
V Jihoafrické republice žije 80 procent světové populace nosorožců. Tato zvířata jsou masakrována kvůli svým rohům, které se prodávají za cenu zlata, v podobě prášku až za 60 000 dolarů (1,5 miliónu Kč) za kilogram. Poptávka zesílila v Asii, kde se rohům přisuzují léčivé účinky, které ale nejsou vědecky prokázány.
Zákrok trval dvě hodiny
Johan Marais se už rok snaží s pomocí různých technik a materiálů chránit ránu, která zeje na hlavě Hope. Použil sloní kůži, velmi silné nylonové vlákno, ocelová vlákna. Hope, která je velmi mohutná a váží dvě tuny, si však vždy všechno srazí, když se tře o ohradu, kde je nyní zavřena, říká veterinář Gerhard Steenkamp.
Při posledním pokusu se veterináři rozhodli Hope voperovat pružné šněrovadlo, jaké se používá ke stažení břicha u lidí. Chirurgický zákrok trvá dvě hodiny. Hope dostává anestetika a dlouho odolává, než se položí za přispění půltuctu lidí na zem.
Marais čistí ránu a odhání mouchy. Díky šněrovadlu se díra o půl centimetru zúžila. „Je to dobré,“ říká veterinář a rozhoduje, že se operace bude dělat ještě jednou.
Hope se už začíná hýbat, je třeba postupovat rychle, než se probudí. Na hlavu dostává síť proti moskytům a vše se ještě přikryje obinadly. Operace skončila. Hope vstává a veterináři kvapem opouštějí ohradu.
Vše se zakrylo obinadly
Organizace Saving the Survivors vynaložila na záchranu Hope za rok v přepočtu přes jeden milión Kč.
„Čas, peníze a námaha, které jsme investovali, měly smysl,“ říká anestezioložka Jana Pretoriusová a odmítá kritiku. „Kdybychom dnes měli 100 000 nosorožců, pravděpodobně bychom to nedělali, ale jejich počet je kritický (kolem 25 000 ve světě). Má smysl je zachraňovat a učit se, jak se to má dělat,“ dodává.
„Zachraňujeme Hope, protože je součástí společenství nosorožců. Budeme mluvit o úspěchu, jestliže Hope jednou porodí potomka,“ zdůrazňuje chirurg Steenkam.
Marais a jeho tým si věří. Život se už hlásí o svá práva. Navzdory všem očekáváním na poraněné hlavě Hope již znovu začíná růst roh.