Článek
Ačkoliv letošní "Dakar" nekončí v senegalském hlavním městě ale v egyptském Sharm el-Sheikh, trasa rallye opět prochází saharskou pouští. Teplota zde může dosáhnout až 58 stupňů Celsia. Takové podmínky samozřejmě znamenají velkou zátěž jak na techniku tak i na účastníky soutěže. Tým Pescarola se s nástrahami pouště vyrovnává za pomoci kosmických technologií ESA. Logo Evropské kosmické agentury (ESA) je dokonce umístěno přímo na vozu Nissan Terrano, který řídí čtyřnásobný vítěz Le Mans a nyní již čtrnáctinásobný účastník "Dakaru" Henri Pescarolo.
Jako ve formuli 1
Tepelná izolace původně vyvinutá pro rakety Ariane, chrání posádku před horkem z výfukového systému. Teplota výfuku, která může za normálních podmínek dosáhnout až 800 stupňů Celsia, je díky použité izolaci redukována na 100 stupňů Celsia. To jednak snižuje riziko vzniku požáru v případě úniku paliva či oleje do výfuku a jednak i teplotu uvnitř vozidla.
Rovněž helma pro členy posádky čerpá ze zkušeností kosmického výzkumu. Její chladící systém využívá Peltierových článků, které pumpují teplo z vnitřních částí helmy do vnějších, aby odtud mohlo být vedeno cirkulující kapalinou do zvláštní "výlevky", ve které je posléze absorbováno. Pevné Peltierovy články o tloušťce pouhého milimetru poskytující chladící efekt aniž by obsahovaly jakékoliv pohyblivé části. Podobného systému využívá i stáj formule 1 McLaren.
Chlazení nápojů
Až ve středověku se inspirovali výrobci při vývinu samochladícího kontejneru, který dokáže během několika minut snížit teplotu nápojů o celých 20 stupňů.
Proces využívá malého množství odpařené vody a chladících vlastností terakotové hlíny. Podobným způsobem se nápoje chladily už před tisíciletími. Souvislost s kosmickými technologiemi je taková, že pro vývoj chladícího systému bylo využito numerických simulací původně vyvinutých v ESA pro účely výpočtů kosmických výprav.
Pokud se testovaná technologie osvědčí, může v několika následujících letech znamenat revoluci v podávání nápojů. Už dnes podobné inovace používají sportovci a lidé cestující do opuštěných a horkých oblastí.
Kosmická strava
Se stravováním souvisí i další kosmické technologie. Závodníci i ostatní členové týmu konzumují kosmickou stravu. V rámci rusko-francouzského projektu Cassiopeia bylo v roce 1996 vyvinuto jídlo pro astronauty, které splňuje extrémně přísná kritéria pro kosmické lety a zároveň si uchovává gurmánské vlastnosti francouzské kuchyně.
Dnes je toto menu zcela běžné pro posádky Mezinárodní kosmické stanice a jeho podávání na rally dokazuje, že je možné si pochutnat na kvalitní stravě i v extrémních podmínkách.
Výsledky kosmického výzkumu vždy nacházely uplatnění v běžném pozemském životě, vzpomeňme jen celou řadu vynálezů, které přinesl slavný program Apollo. Ve vyspělých státech je tento postup zcela standardní. Jen samotná ESA uvádí, že aplikovala v běžné používání více než 150 kosmických technologií.
