Článek
Richard Scott Steger z vesnice Wurstboro ve státě New York se na konci ledna vydal na nákup do supermarketu Aldi v nedalekém městečku Monticello. Při placení však narazil. Mladík na pokladně totiž odmítl přijmout dvoudolarové bankovky, přičemž tvrdil, že jsou falešné.
Podle Scottova popisu v lokální facebookové skupině pak dorazila ještě další mladá žena z řad personálu a ta dala kolegovi za pravdu. „Ještě se ho ptala, jestli bankovky zkontroloval ‚tím perem‘, ale on řekl, že ne, protože jsou zkrátka falešné,“ postěžoval si zaskočený zákazník.
Marné bylo jeho vysvětlování, že bankovky obsahují všechny ochranné prvky a že si je nese z místní banky. Ve výsledku se dočkal jen výsměšného popřání hezkého dne na rozloučenou.
Ženy našly ve sklepě po dědečkovi desítky milionů lir. Pozdě, odmítla výměnu centrální banka
Scottův příspěvek vzbudil značný zájem, přičemž lidé k tomu většinou přistupovali s nadhledem a humorem. Někteří vyzývali, aby v dané prodejně začali dvoudolarovkami platit všichni, jiní radili platit tam hromadou kovových centových mincí a objevil se i názor, že Scott měl zkusit zaplatit třídolarovými bankovkami, které skutečně neexistují.
Někteří lidé ovšem upozorňovali, že technicky vzato pokladní tyto bankovky přijmout nemusel, přestože jsou zcela legální. Žádný federální zákon totiž údajně nikomu nedává povinnost přijímat některý typ hotovosti.
Ne až tak vzácná bankovka
Celý problém spočívá v tom, že narazit na dvoudolarovou bankovku v běžném platebním styku je velmi vzácné, a tak ji mnoho Američanů nikdy v životě na vlastní oči nevidělo. Proto se také mnozí domnívají, že oficiálně vůbec neexistuje, a musí tedy být falešná.
Poprvé se platidlo s touto hodnotou objevilo již v roce 1862 a v minulosti se pak nějakou dobu také ani netisklo. V současné podobě je v oběhu od roku 1976, ale kvůli neochotě podniků a firem ji používat se ve větších počtech mezi lidi nikdy nedostala, takže se dodnes dotiskuje jen v malých sériích.
Podle webu New York Post má dvoudolarovka dlouhodobě špatnou pověst, protože byla spojována s volebními podvody, prostitucí, hazardem a dalšími negativními jevy, takže ve výsledku měla přinášet smůlu. Ale navzdory tomu, jak vzácné je na ni někde narazit, je údajně v současnosti v oběhu kolem 1,2 miliardy těchto bankovek.
To je pro představu více než dvojnásobek všech českých bankovek. Těch totiž podle údajů České národní banky ke konci minulého roku po světě obíhalo jen necelých 551 milionů kusů. Zajímavostí může být také skutečnost, že nejčetnější českou „papírovkou“ je dvoutisícovka a nejvyšší je také celková hodnota, kterou tyto bankovky představují.