Článek
Vypadá to, že osamělému kvákání, kterým se Romeo snažil v akváriu přírodovědného muzea v bolivijském městě Cochabamba přilákat partnerku, může být konec. I když ve volné přírodě neviděli jinou vodnici jurakare od roku 2008, nyní se skupině vědců podařilo najít hned pět exemplářů tohoto druhu včetně dvou samic, z nichž jedna je vhodná pro páření s Romeem.
„Když jsem žábu vytáhla z vody a uviděla oranžové břicho, náhle mi došlo, že mám v rukou tak dlouho hledanou vodnici,“ svěřila se herpetoložka Teresa Camacho Badaniová na stránkách organizace Global Wildlife Conservation (GSC).
Všech pět žab vědci přivezli do muzea, kde by se měly stát základem pro chov, který by měl tento druh vodnice zachránit. Julie byla umístěna do karantény, aby se vědci ujistili, že při jejich prvním setkání Romea ničím nenakazí.
Herpetoložka nyní doufá, že se Julie s Romeem dají brzy dohromady. Mají toho prý mnoho společného. „Julie má ráda červy, stejně jako Romeo,“ prohlásila s humorem. A ačkoliv je Romeo tichý a plachý, Julie by mu mohla svým energickým přístupem imponovat.
Vyhubení čelí více druhů obojživelníků
Romeo byl jako mladý nalezen před deseti lety. Už tehdy vědci tušili, že je na tom jeho druh bledě, nečekali však, že bude trvat tak dlouho nalézt další jeho příbuzné. Vodnice jurakare byla dříve poměrně běžná a vyskytovala se na území Peru, Bolívie a Ekvádoru.
Vinou znečištění, rozšíření zhoubné nemoci obojživelníků a mimo jiné i rozšířením populace pstruhů byla většina těchto vodnic vyhubena. V Bolívii čelí podobnému osudu na 22 procent obojživelných druhů.
Na rozdíl od svých jmenovců snad Romea a Julii čeká šťastný konec v podobě záchrany svého druhu. „Teď máme konečně šanci zachránit vodnici jurakare a naučit se přitom, jak pomoci podobným druhům, které jsou rovněž ve velkém ohrožení,“ uvedl Chris Jordan, koordinátor GWC pro Střední Ameriku a Andy.