Robotka Cassie zaběhla nový světový rekord na 100 metrů

Dvounohá droidka jménem Cassie vytvořila Guinnessův světový rekord v běhu na 100 metrů v kategorii dvounohých robotů. S lidskými špičkovými atlety, kteří tuto trať běhají v čase pod 10 sekund (držitelem světového rekordu je jamajský běžec Usain Bolt s časem 9,58 sekundy), se oranžová kráska zatím nemůže měřit, z hlediska úspěchů robotiky a inženýrství je to ovšem působivá ukázka toho, čeho lze v těchto oborech dosáhnout. Cassie je duchovním dítětem společnosti Agility Robotics, jež patří pod státní univerzitu v Oregonu. Její autoři ji poprvé světu představili v roce 2017. Její vývoj přitom pokračuje mílovými kroky, v roce 2021 předvedla, co umí, když dokončila běh na 5 km za něco málo přes 53 minut.

Tento úspěch zahrnoval použití algoritmů strojového učení, které vybavily robota schopností běžet, překonat jeho jedinečnou biomechaniku, a především vložení kolen do jeho nohou. Ta se ohýbají jako kolena na nohou pštrosa, díky čemuž zůstává robot vzpřímený. Cassie se tak připojila ke skupině běhajících dvounohých robotů, mezi něž patří humanoidní robot Atlas od Boston Dynamics a Mabel, jež byla dosud považována za nejrychlejšího dvounohého robota na světě s koleny.

„Cassie byla platformou pro průkopnický výzkum v oblasti robotického učení pro pohyb,“ cituje absolventa Oregonské státní univerzity Devin Crowley web New Atlas. „Dokončení běhu na 5 km bylo dokladem spolehlivosti a vytrvalosti, ale zůstala otevřená otázka, jak rychle dokáže Cassie běžet. Proto se výzkumný tým nyní zaměřil na rychlost.“

Pro tým to znamenalo znovu se vrátit do laboratoře a studovat její běžecké výsledky. Aby se mohla se svým výkonem eventuálně zapsat do Guinnesovy knihy rekordů, bylo třeba, aby vystartovala ze vzpřímené polohy a aby se po dokončení běhu také vrátila. Žádné, že doběhne a padne na bok…

Ke splnění tohoto zdánlivě prostého zadaní Cassie využívá dvou neuronových sítí. Jedna má na starost rychlý běh a druhá je vyhrazena pro koordinaci při stání – a právě elegantní přechod mezi během a stáním. Složitost učení Cassie jak se rozběhnout ze stoje a zastavit a zůstat stát si určitě umí představit rodiče, kteří učili chodit své děti.

„Startování a zastavování ve stoje je obtížnější než běžecká část, podobně jako vzlet a přistání je těžší než skutečný let letadlem,“ vysvětluje na webu profesor umělé inteligence Alan Fern. „Tohoto 100metrového výsledku bylo dosaženo hlubokou spoluprací mezi návrhem mechanického hardwaru a pokročilou umělou inteligencí pro ovládání tohoto hardwaru.“

Cassie svou stovku nakonec zaběhla za úctyhodných 24,73 sekundy. S lidskými špičkovými sprintery se tedy zatím nemůže srovnávat, ale vědci nepochybují o tom, že se její rychlost bude postupně zvyšovat v závislosti na jejím dalším vývoji.

Je třeba si zároveň uvědomit, že běh na 100 metrů je ryze lidskou disciplínou vycházející z možností lidského těla. A bráno z tohoto úhlu pohledu, je dle přesvědčení vědců Cassiin výsledek jednoznačným milníkem v oblasti pohyblivosti robotů a jejich využitelnosti v praxi.