Článek
Jak to celé funguje? Červy v podobě larvy se umístí do horní části přístroje, kde rostou a rozmnožují se. Jakmile dosáhnou velikosti tří centimetrů, proklouznou automaticky do dolní zásuvky, odkud se odeberou. „Pak je dáte do ledničky a můžete je jíst jako každé jiné maso, vařené, smažené, v hamburgeru nebo v omáčce na těstoviny," vysvětluje pětadvacetiletá Katharina Ungerová, která přístroj vymyslela spolu s osmadvacetiletou Julií Kaisingerovou.
Obě mladé ženy, které přesídlily do Číny, aby tam dohlížely na výrobu svých přístrojů, jich prodaly už 200 kusů, každý za 459 eur (asi 12 400 Kč). Podporuje je Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která v tom vidí příspěvek ke světové potravinové bezpečnosti.
Princip fungování stroje na výrobu červů
Hmyz denně pojídají více než dvě miliardy lidí, zejména pak v Asii, v Africe a v Jižní Americe. V Evropě mívali červy v oblibě ve starověkém Řecku a Římě - například Aristoteles se ve svých spisech přiznává, že mu velice chutnaly larvy cikád. Entomofagie, tedy pojídání hmyzu, je nyní v Evropě a Severní Americe opět na vzestupu. Některá lahůdkářství a luxusní restaurace nabízejí červy sušené či smažené, ale i jiné pochoutky z hmyzu.
Nikdo ale až dosud nepomyslel na to, že by si mohl vyrábět červy doma v kuchyni, zdůrazňuje Ungerová. „Vyrostla jsem na farmě, kde byla produkce potravy pro domácí spotřebu naprosto běžná. Když jsem přišla do města, zajímalo mě, jak si ekologicky vyrábět zdravé potraviny," citovala ji agentura AFP.
Stolní úl má nejen propracované funkce, ale také design.
Mouční červi se živí organickým odpadem, takže by se díky nim snížilo množství odpadků, které domácnost produkuje. Ale podle Kathariny Ungerové nabízejí především velmi ekologickou alternativu masa. „Ve srovnání se stejným množstvím hovězího vyžaduje produkce červů jen čtvrtinu potravy a 10 procent plochy," poznamenává mladá žena.
Zdůrazňuje přitom, že mouční červi obsahují stejně proteinů jako hovězí maso, ale více vitaminu B12 než vejce a více vlákniny než brokolice. Tyto vlastnosti neunikly FAO, která ve zprávě z roku 2013 zdůraznila obrovský potenciál hmyzu jako potraviny, a to nejen pro lidi, ale případně i pro dobytek.
Jde o zvyk
Mnozí lidé však teprve musejí překonat odpor proti chovu a pojídání masitých červů. „Prvním krokem je zapomenout, že jíte hmyz. Pak si uvědomíte, že to není tak špatné," píše gastronomická kritička Alexandra Pallová, jejíž blog má v Rakousku mnoho příznivců.
Při degustaci řeckého salátu s červy, masových kuliček s červy a čokoládového koláče s červy expertka konstatovala, že "chuť není nijak zvláštní a podobá se ořechům nebo houbám". „V budoucnu budou hmyz jíst všichni, nebo téměř všichni. Už dnes lidé v průměru snědí půl kilogramu hmyzu ročně, aniž to vědí — ať už v čokoládě nebo v ovocném džusu," tvrdí Kaisingerová.