Článek
Eleusínská zátoka, v jejímž ústí kdysi aténské loďstvo slavně rozdrtilo Peršany, se v průběhu časů proměnila v průmyslovou oblast. Mezi městy Pireus a Salamína leží řada loděnic a továren a voda v zátoce nepatří k těm nejčistším ani nejbezpečnějším.
Desítky reznoucích lodních vraků ční nad hladinou nebo spočívají na mořském dně. Řecké úřady nyní začínají trosky nákladních i osobních lodí vytahovat z vody ven. Úřady napočítaly, že v zátoce takto skončilo na 52 lodí. Kromě ekologické hrozby představují vraky i riziko bezpečnostní, ohrožují totiž lodní dopravu.
Podle Charalampose Gargaretase, ředitele Přístavního úřadu v Eleusis, jsou na trase lodních cest klidně dva až tři vraky na jednom místě. „Problémy s navigací jsou stejně důležité jako ty ekologické,“ uvedl Gargaretas pro agenturu Reuters.
Firmám stát zaplatí v rezavém železe
Jenže dostat vraky z vody nebylo pro řecké úřady nic jednoduchého zejména po stránce legislativní. Doposud totiž musely k zodpovědnosti hnát vlastníky lodí. Některé vraky patří společnostem registrovaným v jiných zemích, jako například v Hondurasu nebo na Marshallových ostrovech. Další společnosti už dávno neexistují.
Proto řecké úřady nastartovaly proces, na jehož konci může řecký stát vytahovat vraky bez vědomí vlastníků. Sám však na to nemá prostředky ani techniku, a tak vytažení vraků nabízí soukromým společnostem. Neplatí jim, ale firma, která vrak vytáhne, může prodat železo, ze kterého je loď vyrobena.
„Soukromý investor se může sám rozhodnout, jestli z toho bude něco mít. My vyděláme na tom, že za odstranění vraků nic nezaplatíme,“ uvedl Gargaretas. Kdy budou vytaženy všechny vraky, však zůstává ve hvězdách. Úřady totiž rovněž čelí hněvu obyvatel, kteří se bojí, že vytažené obrovské kolosy budou rozřezávány u jejich vesnic, což bude mít negativní dopad na životní prostředí v jejich okolí.