Článek
I přes nepříznivé a deštivé počasí letos na tradiční akci dorazily zhruba tři stovky lidí. Přítomní sledovali nejen topení kapra, ale zazpívali si koledy, zahřívali se svařeným vínem a zájemci si odnášeli domů i betlémské světlo. Malý kapřík čekal na svůj konec v lavóru na břehu rybníka, kde si jej prohlížely a hladily děti. Poté se divákům dostalo vysvětlení, jak vznikla myšlenka kapra utopit.
„Napadla mě kdysi jedna věc. Kapři, kteří se k nám dovážejí, pocházejí většinou z jižních Čech. Jak ale všichni dobře víme, v jižních Čechách je voda úplně jiné kvality, než máme tady u nás. V jižních Čechách je voda zásaditější a měkčí. Když jsme měřili vodu tam a srovnávali s vodou tady, tak jsme zjistili, že rozdíly jsou fakt propastné. Takže jsme první rok zkusili kapra z jižních Čech ponořit do vody zdejšího Zámeckého rybníka, a co se nestalo, asi za dvě a půl minuty byl kapr normálně utopený,“ vysvětlil Jiří Urban z Vánočního výboru dobré vánoční vůle, který je otcem myšlenky humánního topení kapra.
Do vody rybníka vlezli otužilci s kaprem. Jeden ho držel pod vodou, dokud se neutopí. Kapr ale nakonec zmizel v rybníce. Podle recesistů je to lepší způsob než krvavé rituály. Někteří lidé si přinesli svého kapra a pustili ho do rybníka. „Teď musíte čekat, jestli vyplave vzhůru,“ radili zkušení odborníci.