Článek
Výsledek sice má být oficiálně oznámen až v neděli 8. ledna v pořadu rakouské televize ORF, novináři však z různých náznaků předpokládají, že závěr je pozitivní.
"Zatímco předchozí testy jinými metodami nevedly k jednoznačným závěrům, na bázi DNA se nyní podařilo dosáhnout jednoznačného výsledku," říká profesor Walther Parson. Výsledek "potvrdila na sto procent" laboratoř americké armády, dodal.
Testovanou lebku vlastní nadace Mozarteum v Salcburku teprve od roku 1902, není však jediná, o níž se tvrdilo, že patřila Mozartovi. Ten totiž zemřel 5. prosince 1791 ve Vídni ve věku 35 let v naprosté chudobě. Pohřbili ho tudíž v hromadném hrobě mezi tuláky, chuďasy a ztroskotance na hřbitově svatého Marka. Teprve později vznikl o jeho osobu opět zájem a údajnou skladatelovu lebku vyjmul hrobník z hromadného hrobu.
Géniova hudba má léčivé účinky
Sedmadvacátého ledna uplyne 250 let od Mozartova narození. Letošek proto Rakousko vyhlásilo Mozartovým rokem a bude ho velkolepě slavit jak ve skladatelově rodišti Salcburku, tak ve Vídni.
Francouzský týdeník L"Express v souvislosti s výročím také upozornil, že Mozartova hudba má pozitivní stimulační vliv na lidský mozek. Autorem objevu je specialista na nosní, krční a ústní dutiny a na psychoakustiku Alfred Tomatis, podle něhož rytmus Mozartových skladeb překvapivě připomíná tlukot srdce embrya v matčině lůně. Systematický poslech opusů má potom kladný vliv zejména na pacienty trpící nespavostí, depresí či úzkostmi.