Článek
Legendy o psech, jako třeba Lassie, kteří zachraňují lidské životy, mezi lidmi kolují od nepaměti a lidé od nich takové chování často čekají. Pomineme-li však speciálně vycvičené psy, jak jsou na tom naši čtyřnozí přátelé, kteří tímto výcvikem neprošli?
Pouze pozorovat případy, kdy pes někoho zachrání, člověku příliš neřekne. „Ta těžší výzva je zjistit, proč to dělají,“ uvedl Joshua Van Bourg pro server Science Daily. Spolu s Clivem Wynnem, profesorem psychologie a ředitelem Kynologické vědecké laboratoře na Arizonské univerzitě připravili experiment, jehož se zúčastnilo na 60 psů a jejich majitelů. Podmínkou bylo, aby psi nepodstoupili žádný záchranářský nebo asistenční trénink.
V rámci experimentu byli majitelé psů zavřeni do velké krabice opatřené dvířky, která šla jednoduše otevřít. Úkolem majitelů bylo volat o pomoc a verbálně vykazovat známky úzkosti a strachu. Nemohli však psům dávat povely nebo je volat jménem. Cílem totiž nebylo zjistit, zda psi dokážou poslechnout, ale jak se rozhodnou podle své vlastní vůle.
Na asistenčního psa bylo štěně příliš hravé, bude hledat výbušniny
Vědci následně pozorovali, jak se psi budou chovat. Aby své majitele „zachránili“, stačilo otevřít jednoduchá dvířka.
„Své majitele zachránilo 20 zvířat, což nezní příliš skvěle, ale je to opravdu působivé, když se na experiment podíváme blíže,“ uvedl Van Bourg.
Kontrolní test s pamlsky odhalil, že chyba je jinde
Výsledek tohoto testu totiž závisí na dvou věcech, nikoliv pouze na jedné. První je touha a vůle zvířete pomoci, druhou je pak schopnost zvířete zjistit, jaká pomoc je potřeba.
Aby to zjistili, provedli vědci ještě kontrolní test. Do krabice umístili před psem pamlsek. Dvířka dokázalo otevřít 19 z 60 psů, tedy zhruba stejný počet jako v předchozím případě. Většinou šlo o psy, kteří dokázali překážku překonat i kvůli záchraně člověka.
„Fakt, že dvě třetiny neotevřely dvířka kvůli jídlu, je silným indikátorem, že záchrana vyžaduje víc než pouhou motivaci,“ řekl Van Bourg. „Pokud se podíváte jenom na oněch devatenáct psů, kteří nám ukázali, že si otevřou dvířka kvůli jídlu, tak 84 procent z nich otevřelo dvířka, aby zachránilo své majitele. Takže vás chce zachránit, ale musí vědět jak,“ dodal vědec.
Psi také během puberty zažívají emocionální kotrmelce
V posledním testu pak v krabici opět seděl majitel a pouze nahlas a v klidu četl knihu. Dvířka v tomto případě otevřelo 16 psů. To by mohlo naznačovat, že psi prostě jenom chtějí být se svým páníčkem.
Při testování vědci měřili i hladinu stresu, kterou psi měli vykazovat. Soustředili se na jejich projevy, které vystresovaný pes mívá – štěkání, vytí nebo zívání. Na každý experiment měl pes několik pokusů, měření stresu u nich pak ukázalo, že i při všech pokusech u zachraňovacího testu psi vyli a štěkali úplně stejně. Při opakování experimentu se čtením psi při dalších pokusech projevovali stresu méně.
Psům na nás záleží
„Fascinující na této studii je, že ukazuje, jak moc na nás psům záleží. I bez patřičného výcviku se většina psů pokusí zachránit majitele. A když selžou, můžeme vidět, jak jsou z toho rozčilení,“ řekl Van Bourg.
Čtyřletou holčičku našli v lese po 48 hodinách. Hlídal ji její pes
„Výsledky kontrolních testů pak naznačují, že psi, kteří selžou při zachraňování svého majitele, neví, co mají dělat. Není to proto, že by se o páníčka nestarali,“ uvedl Clive Wynne.
V příštím pokusu se chtějí výzkumníci více zaměřit na to, zda psi zachraňují páníčka proto, že mu hrozí nebezpečí, nebo proto, že chtějí být v jeho blízkosti.