Článek
Honeyová sama připouští, že nikdy předtím podobné problémy neměla. „Je to pro mě něco úplně nového, neměla jsem ponětí, že se něco takového může stát,” říká matka pětileté dcery a dvouletého syna z britského hrabství Cornwall.
„Všechno to začalo jednou ráno. Když jsem se probudila, třásla jsem se, ale nepřikládala jsem tomu žádnou důležitost. Říkala jsem si, že to po snídani zmizí. Okolo oběda už mi ale začala cukat ramena, a když večer přišel manžel z práce, začala jsem na něj vykřikovat náhodné nadávky,” vysvětluje Honeyová.
Druhý den se její stav ještě zhoršil a mladá žena zamířila rovnou k lékaři. Ten se nejdříve domníval, že jde o virovou infekci, která sama odezní, a pacientku poslal domů. O týden později ale byla v ordinaci zpět, když se její tiky stále zhoršovaly.
Po provedených testech vyšlo najevo, že Honeyová trpí Tourettovým syndromem, tedy neuropsychiatrickým onemocněním. „Říkají, že by se to mohlo u mě projevovat ze stresu, ale neřekla bych, že ho mám víc než běžná matka,” myslí si Britka, u které je ale stále šance, že během jednoho roku tiky a vulgární slovník odezní.
„Učím se s tím žít. Tiky mám v závislosti na okolním prostředí, stačí si pustit jinou hudbu a mění se to. Musím prostě počkat, jestli to odejde, stejně, jako to přišlo,” říká.
Časté nadávky
Do té doby ale bude muset čelit nezvyklým situacím, jako například při návštěvě optometristy. „Vešla jsem dovnitř a upozornila jsem ho na to, že syndromem trpím. Řekl mi, že je to v pořádku. Jen to dořekl a poslala jsem ho do p****e,” vypráví až úsměvnou historku Honeyová, která občas náhodně častuje kolemjdoucí zdviženým prostředníčkem.
„Vzal to úplně v pohodě. Řekl mi, že chodí hrát rugby a že se tam s ostatními posílají ještě do mnohem horších míst,” říká Honeyová.
„Ještě štěstí, že synovi jsou teprve dva roky, a když nadávám, nemá z toho rozum. Dcera se tomu už ale směje. Manžel to ignoruje, nikdy se mu nemusím omlouvat, když ho nazvu nějakým strašně sprostým slovem. A to mu tak teď říkám snad častěji, než že ho miluju,” dodává žena.