Článek
Píše se rok 79 našeho letopočtu. Strašlivá sopka Vesuv chrlí do vzduchu tuny lávy a kamení a odsuzuje hrdé město ke zkáze. Z Pompejí se snaží prchnout vše, co má zdravé nohy. To ale není případ muže, který má jednu končetinu zchromlou. Do poslední chvíle se rozhoduje, zda se dát na útěk nebo je lepší se někde schovat.
Konečně se rozhodne k útěku. Urazí ale jen několik metrů, když ho do hlavy trefí obrovský kamenný kvádr. Muž je na místě mrtev. O 1939 let později ho tak, jak zemřel, naleznou archeologové. Alespoň tak vědci nastiňovali příběh nalezeného smolaře, který se začal lavinovitě šířit po internetu. [celá zpráva]
Zveřejnil(a) Pompeii - Parco Archeologico dne Čtvrtek 28. červen 2018
Nalezená lebka.
Sami vědci však dodávali, že je to jen jedna z možných hypotéz a že je potřeba dalšího zkoumání. Zejména pak najít lebku zemřelého. To se jim povedlo minulý týden, když opatrně odkryli těžký kamenný kvádr. Lebka byla opravdu pod ním, jenže byla prakticky neporušená.
Zemřel pravděpodobně udušením
„Kosterní pozůstatky se sestávají z horní části hrudi, horních končetin, lebky a čelisti,“ uvedl v prohlášení, které uveřejnil na Facebooku, Pompejský archeologický ústav. „Tudíž jeho smrt nejspíš nenastala nárazem kamenného bloku, jak se původně předpokládalo,“ stojí dále v prohlášení. Nešťastník se patrně zadusil v pyroklastickém proudu.
Pyroklastický proud je někdy označován jako žhavé mračno. Jde o pohyblivou směs žhavých plynů a úlomků s teplotou od 100 do 1100 stupňů Celsia. Právě pyroklastický proud patří k nejvíc devastujícím projevům sopečné činnosti a stojí za zničení měst Pompeje a Herculaneum v roce 79.
I přesto, že příběh největšího smolaře není pravdivý, stále se jedná o fascinující objev (stejně jako ostatně všechny archeologické nálezy v Pompejích), který vědcům pomůže osvětlit nejen detaily katastrofy, která si vyžádala minimálně 1500 obětí (tolik jich zatím vědci našli), ale možná i další detaily tehdejšího života v antice.