Článek
Loni pozorovatelé hlásili nejčastěji výskyt sýkory koňadry. Například v Olomouckém kraji však pozorovali i výrazně vzácnější opeřence. Hlásili třeba druhy, které by měly zimu trávit daleko na jihu. Jednalo se například o třiadvacet pěnic černohlavých, dvacet jeřábů popelavých, pět skřivanů, devět sokolů stěhovavých a desítku čápů.
„Stále častěji se setkáváme s tím, že u nás díky mírnějším teplotám přezimují i dříve tažné druhy. Dokážou se živit na krmítkách či na smetištích. Riskují sice, že je zaskočí nečekané mrazy, ale na jaře zase mají výhodu před jedinci, kteří se teprve vrací ze zimovišť na jihu,“ uvedla Dita Hořáková z ČSO.
V zimě lze spatřit v Česku i dlaska tlustozubého
Loni se podle ní na Olomoucku objevili i hosté ze severu, mezi nimiž bylo hlášeno přes sto pěnkav jikavců a padesát brkoslavů severních. Mezi pozorované otužilce, kteří se nepřesunuli na jih, lidé zařadili rehky, holuby hřivnáče a pěnici černohlavou.
Pozorovatelé pak zaznamenali i papoušky alexandra malého, rosely, korely a andulky vlnkované. „Ačkoliv jsou někteří exotičtí opeřenci schopni v české přírodě přežít, jednalo se o jedince uniklé z chovu,“ konstatovala Hořáková.
Nejčastěji podle ní lidé pozorují ptáky u krmítek. Drtivá většina druhů tu ocení černou slunečnici, vyloupané vlašské ořechy a lůj. Myslet bychom měli i na ptáky, kteří sbírají potravu ze země, tedy na hrdličky, čížky a třeba kvíčaly a kosy. Ty potěší jak rozsypaná semínka, tak i jablka a ovesné vločky.
V přírodě lze spatřit také krahujce obecného
„Nejlepším tahákem je ale přírodní zahrada, díky které u nás budou ptáci žít celý rok, nejen během zimního přikrmování. V ptačí zahradě najdeme původní české keře s bobulemi, lísky či bodláky. Ptáci ocení, pokud jim na stromech při sklizni necháme pár plodů a v části zahrady vytvoříme divoký koutek s minimem zásahů a údržby, kde se budou moci schovat a lovit potravu,“ radí Hořáková.
Při pozorování ptáků během Ptačí hodinky však podle ní není nutné vázat se jen na krmítka či zahrady. „Vhodné je vydat se do divoké přírody, kde lze pozorovat i skutečně zajímavé druhy,“ zdůraznila Hořáková s tím, že pozorování v přírodě a u krmítka na zahradě je možné nakombinovat.
„Poslat lze více záznamů: v pátek z vlastního pozemku, v sobotu z výletu k rybníku a v neděli třeba z městského parku či opět ze zahrady. U sčítání se ale nesmíme procházet, je třeba celých 60 minut setrvat na jednom místě. Zaznamenáváme všechny ptáky, které v okolí vidíme, a to u každého druhu vždy ten nejvyšší počet, který spatříme v jeden okamžik,“ doplnila Hořáková.
Elektronický záznam je třeba České společnosti ornitologické doručit do neděle 19. ledna.
Na rybníku na Přerovsku se objevila černá labuť
