Článek
Psal se rok 1912, když Titanic vyrážel s velkou parádou na zaoceánskou cestu z Velké Británie do USA. Jedním z 899 členů posádky byl tehdy i George Beauchamp, rodák z Londýna. Na lodi byl zaměstnán jako topič a zřejmě netušil, co všechno si díky své profesi prožije.
Parník byl dlouhý 269 metrů.
Když došlo k potopení „nepotopitelné” lodi, jak se Titaniku přezdívalo, měl Beauchamp štěstí a patřil k zhruba sedmi stovkám zachráněných. Dalších přibližně 1500 lidí takové štěstí nemělo.
Titanic ho neodradil
Kdo by si myslel, že Beauchamp už v životě na loď nenastoupí, ten by se mýlil. O několik málo let později se nechal Brit zaměstnat na další lodi. Tentokrát se jednalo o loď RMS Lusitania. Obrovský zaoceánský parník během první světové války v roce 1915 vyrazil na cestu z New Yorku do Liverpoolu.
I přes varování německých zpravodajů v USA, že se jedná o velmi nebezpečnou cestu válečnými vodami, na loď nastoupilo přes dva tisíce lidí, mezi nimi i topič Beauchamp. Ten dokonce lhal o svém věku, aby jej ve fyzicky náročné práci zaměstnali.
George Beauchamp na dobovém snímku
Jakmile loď doplula do válečných vod, byla zasažena torpédem vyslaným z německé ponorky. Čin Němci obhajovali přítomností munice na lodi a událost významně přispěla ke vstupu Spojených států do války. Lusitania šla během chvíle ke dnu a v moři nedaleko irských břehů našlo smrt téměř 1200 lidí. Topič Beauchamp mezi ně znovu nepatřil.
Podle Beauchampových potomků se tehdy 42letý muž vrátil domů a prohlásil: „Mám už těch velkých lodí plné zuby.”
Loď RMS Lusitania
Na lodě jako takové však šťastlivec nezanevřel a pracoval nadále na menších plavidlech. Zemřel v roce 1944 ve věku 72 let. Rodina nyní při příležitosti 75 let od úmrtí Beauchampa příběh sdílela s veřejností.
„Jsem na svého pradědečka hrdá, pomáhal lidem do záchranných člunů, a kromě svého zachránil i několik dalších životů,” řekla serveru Daily Mail Beauchampova pravnučka Susan Hortonová.