Článek
Na druhou stranu by i taková panenka Barbie, kdyby vyrostla a na svět se dívala ze 180 centimetrů výšky, za moc nestála. Kdosi si dal práci a spočítal, že by se míry téhle blonďaté a vyzývavé fešandy na hony vzdálily dnešnímu ideálu krásy. Tedy žádných 90-60-90, ale poctivých dollybusterovských 96 až 99 centimetrů horního objemu a oproti tomu pouhých 48 centimetrů v pase.
Zatímco však barbína oslavila letos sedmačtyřicetiny, Věstonická venuše je podle doložených odhadů stará už 24 000 let. Jejích bujných vnad si teprve 13. července 1925 všiml tým známého badatele a speleologa Karla Absolona, když ji vyhrabal někde na poli u Dolních Věstonic na jižní Moravě.
Soška měří necelých dvanáct centimetrů
A tak bude prsatá prehistorická kráska na příštích pár měsíců nejobdivovanějším exponátem výstavy Národního muzea. A to expozice nabídne i repliku mamuta, na rozdíl od mrňavé sošky dokonce v životní velikosti. Nestává se tak často, aby Věstonická venuše opustila bezpečný azyl v sejfu Moravského zemského muzea v Brně. I v Horních Věstonicích se musejí spokojit s kopií.
Estetický idol své doby uhnětl pravěký lovec z jemné hliněné směsi. Nejnovější výzkumy odhalily i jednu pikantérii, když prý počítačový tomograf zaznamenal na hýždích pouze 11,5 centimetrů vysoké sošky otisk prstu dítěte.
Ta, která stála v pradávných dobách Věstonické venuši modelem, měla na rozdíl od dnešních barbín a návštěvníků výstav docela jiné starosti. Třeba se jí na plotně pálil mamut s koprovou omáčkou či jí haslo u vaření. A to byl teprve problém, protože sirky, jak známo, tehdy neexistovaly.