Článek
„Botanická zahrada disponuje obrovskou sbírkou jehličnanů, je to několik stovek druhů a na naší výstavě se budete moci seznámit nejen s našimi českými jehličnany, které běžně míjíme ve městech i v lesech, ale například i tropickými jehličnany,” popsal Novinkám ředitel zahrady Bohumil Černý.
Překvapivé pak může být, že jehličnany, které si spojíme spíše se zasněženou zimní krajinou, se hojně vyskytují i v oblastech tropického a subtropického pásma. „Místem, kde je největší druhová pestrost, je Nová Kaledonie, se spoustou těchto rostlin se budou moci návštěvníci u nás setkat,” dodal Černý.
Titul nejdelší šišky patří borovici Lambertové, měřit může až 60 centimetrů
Zahrada dohromady disponuje zhruba třemi tisíci druhy jehličnanů, přesně to však podle Tomáše Vencálka, který je v zahradě kurátorem dřevin mírného pásma, spočítat nelze, jelikož velkou část z nich tvoří kultivary. „Kultivar je člověkem vyšlechtěná odrůda a těch jsou stovky,” vysvětlil.
Mezi jehličnany se například řadí nejvíce dlouhověký strom světa, borovice osinatá žijící až 4 tisíce let, i největší strom na světě, sekvojovec obecný. Ty, které se nachází v pražské Botanické zahradě, dosahují výšky 25 metrů a podle Vencálka jsou zhruba v polovině maximální výšky, které mohou v Evropě dosáhnout. Ve své domovině, kterou je západní pobřeží Severní Ameriky, však mohou dosahovat výšky až sta metrů.
Samotnou kategorii na výstavě jsou pak „šiščí nej”. Návštěvník zde může vidět tu největší, nejtěžší, nejdelší i nejmenší. „Šiška borovice Lambertové může měřit až 60 centimetrů a šiška borovice kulterové může vážit přes kilo,” nabízí výčet Vencálek. Titul nejmenší šišky pak patří druhu mikrobioty křížolisté, dosahují jen dvou až tří milimetrů.
Na výstavě je přítomno několik tisíc druhů jehličnanů
Výstava má podle Vencálka také za cíl upozornit na hrozby, kterým jehličnany v současnosti čelí.
„Jehličnany jsou oproti listnatým dřevinám o něco náchylnější na různé klimatické změny a nestabilitu, protože neumí tak dobře hospodařit s vodou. Jakékoliv dlouhodobé výkyvy klimatu se na nich projeví daleko závažněji než třeba na listnatých dřevinách,” vysvětlil s tím, že je důležité jim dopřát správné podmínky. „Stanoviště je pro dřevinu nejdůležitější, ona nemůže utéct,” dodal.
Výstava věnovaná jehličnanům je v Botanické zahradě otevřená až do konce srpna, navštívit ji lze denně od devíti do šesti.