Pošlete svůj podpis do vesmíru

"Je to vynikající příležitost, jak se podílet na ohromném kosmickém dobrodružství," komentuje akci Don Yoemans, člen vědeckého týmu připravujícího misi ke kometě. "Vaše jméno nebo jména vašich blízkých mohou být u toho, až cesta skončí největším kosmickým ohňostrojem, jaký dosud lidstvo ve své historii uspořádalo." Cesta sondy Deep Impact totiž má skončit srážkou s cílovou kometou.

Nejde o první akci, při níž mohli lidé celého světa připojit své jméno na sondu letící ke kometě. Již při misi Stardust, startující v roce 1998, se zájemci podepisovali na čip, s nímž automat v příštím roce obletí kometu Wild 2 a vrátí se na Zemi se vzorky prachu, který ji obklopuje. Deep Impact si však klade ještě vyšší cíle: část sondy zaparkuje na oběžné dráze kolem komety Tempel 1, zatímco jiná část se s ní srazí. Přístroje sondy pak pečlivě analyzují vše, co se po srážce stane, aby vědci mohli z těchto údajů určit materiál a strukturu komety.

Od května letošního roku začala NASA sbírat podpisy zájemců o alespoň symbolickou účast na kosmické cestě. Pokud máte zájem, můžete se připojit na webové adrese http://deepimpact.jpl.nasa.gov.  Měli byste to stihnout do února příštího roku. K nebi se váš podpis (pokud vše půjde dobře) vznese v prosinci 2004 nebo nejpozději v lednu 2005, aby se 4. července (ano, na oslavu Dne nezávislosti) téhož roku dostal do míst, kam dosud nedoputoval ani ten nejzatoulanější úřední dokument, jaký jste kdy podepsali - ke kometě Tempel 1.

Na rozdíl od všech ostatních vašich podpisů, končících většinou v zaprášených šanonech či skartovačích, bude mít tento docela zábavný osud. CD-ROM s podpisy bude ve speciálním projektilu o hmotnosti 370 kg zvaném impactor, který narazí do povrchu komety rychlostí 37 000 kilometrů za hodinu. Kamery oběžné části sondy nafilmují, jak se impactor (včetně podpisů) změní v oslňující ohňostroj a vyhloubí kráter velikosti fotbalového hřiště.

"Věříme, že symbolická účast velkého množství lidí z celého světa zvýší zájem veřejnosti o vědecké cíle mise," řekl profesor Michael A'Hearn, vedoucí pracovník týmu Deep Impact. "Především chceme zaujmout mladé studenty - potenciální organizátory a účastníky kosmických výprav budoucnosti."

Američané nejsou jediní, kdo připravují střelbu na vzdálené kosmické těleso. Počátkem května letošního roku vynesla japonská raketa M-5 z raketodromu Kagošima Space Centre do vesmíru sondu Muses-C, jejímž cílem je asteroid označený v astronomických katalozích jako 1998 SF36. Jde o těleso dlouhé pouhých 300 metrů s nepravidelným protáhlým tvarem připomínající ragbyový míč. Sonda se s ním střetne ve vzdálenosti 300 miliónů kilometrů od Země a na pět měsíců zaparkuje na oběžné dráze kolem něj.

"Asteroidy jsou cosi jako fosilie uchovávající informace o minulosti naší sluneční soustavy," přiblížil cíle mise Muses-C její vedoucí Juničiro Kawaguči z Japonského institutu pro vesmír a kosmické vědy. "Při jejich výzkumu chceme najít látky, z nichž se náš systém vytvářel, a zjistit průběh jeho formování."

Jedním z prostředků, jak toho chtějí japonští vědci dosáhnout, je ostřelování povrchu asteroidu desetikilogramovými projektily. Jejich srážky s asteroidem vymrští část materiálu do vesmíru, kde jej zachytí jakási nálevka na palubě sondy. Po ukončení "střelby" se materiál z nálevky přemístí do speciálního kontejneru, ten se uzavře a odletí zpět na Zemi. Pouzdro by mělo přistát na padáku v pouštních oblastech Austrálie v létě roku 2007. I kdyby se prostřednictvím střelby na asteroid získalo jen nepatrné množství materiálu, pro vědce by měl nevyčíslitelnou informační hodnotu.

Pokud bude mise Muses-C úspěšná, půjde o vůbec první zpáteční let k asteroidu, jaký kdy pozemští vědci připravili. Roku 2001 sice na asteroidu Eros úspěšně přistál americký automat a zkoumal jeho povrch, mise však neměla za cíl návrat na Zemi. Japonští odborníci tak znovu dokazují, že v kosmonautice a výzkumu vesmíru prostřednictvím sond rozhodně nechtějí hrát druhé housle.