Článek
Odborníci odkryli v Pompejích dům, který sloužil jako základna pro volební kampaň ambiciózního římského politika a v němž se nacházela také pekárna s velkou pecí na pečení bochníků chleba, napsal web The Telegraph.
Podle archeologů se chléb rozdával zdarma nebo levně prodával obyčejným Římanům výměnou za jejich hlasy.
Graffiti a nápisy ukazují, že bohatý Říman jménem Aulus Rustius Verus se snažil získat politický úřad a doufal, že bude zvolen aedilem neboli nižším úředníkem.
Vila srdcem volební kampaně
Obvykle se takové nápisy nacházejí na vnějších stěnách budov, kde si je mohli přečíst kolemjdoucí. Tyto však zdobily vnitřní stěny vily, což naznačuje, že dům sloužil jako kancelář pro volební kampaň – místo pro schůzky a večeře.
„Aulus Rustius Verus v době, kdy intrikoval, aby se stal aedilem, a během své volební kampaně pochopil, že voliči se spoléhají především na chléb,“ upozornila Maria Chiara Scappaticciová, odbornice z neapolské Univerzity Federica II. a spoluautorka zprávy o nálezu. „Magistrátní úředníci a pekaři spolupracovali až na samou hranici legitimity,“ dodala.
Archeologové našli na mlýnském kameni v pekárně iniciály ctižádostivého politika, což dodalo další váhu teorii, že financoval pečení chleba „pro politické i ekonomické účely“.
Ačkoli mohl být vlastníkem objektu, pravděpodobně si jej pronajal od některého ze svých obchodních partnerů, přátel, nebo dokonce propuštěného otroka, upozornil Gabriel Zuchtriegel, ředitel archeologického pracoviště v Pompejích.
Archeologové se po více než století vrátili na místo činu. Pompeje odhalují další tajemství
„Z antických pramenů víme, že mezi pekárnami a politiky často bývalo spojení, protože prostřednictvím distribuce chleba mohli ovlivňovat voliče a zajišťovat si hlasy,“ řekl.
„Dnes by se to považovalo za nezákonné financování volební kampaně nebo korupci, ale v té době to bylo zcela běžné. Bez Pompejí bychom o tom, jak tyto věci fungovaly, věděli mnohem méně.“
Objevy naznačují, že Aulus Rustius Verus byl velmi důležitou postavou v posledních letech Pompejí – před výbuchem Vesuvu v roce 79 n. l.,“ prohlásil profesor Zuchtriegel.
Archeologové ve vile objevili také lararium, svatyni strážných duchů domácnosti, kde členové rodiny prováděli pravidelné rituály.
Datle a fíky pro božstvo
Analýza svatyně odhalila, že posledními obětinami přinesenými předtím, než vilu a zbytek Pompejí pohltil popel a sopečné trosky, byly fíky a datle.
Stěnu za svatyní zdobila dvojice hadů svíjejících se na krvavě červeném pozadí a pod nimi třetí had s karmínovými volánky kolem hlavy.
Juvenál svou hojně citovanou poznámku o „panem et circenses“, chlebu a hrách, mínil jako výsměch římskému obyvatelstvu, které obviňoval, že se nechalo podplatit závody vozů, gladiátorskými představeními a dávkami jídla, které rozdávali císaři.