Pokud se nezmění zákon, budou mít všichni Japonci za 500 let stejné příjmení

Japonsko je podle webu The Guardian jedinou zemí na světě, kde musejí manželé mít stejné příjmení. Mohou si pouze vybrat, zda přijmou jméno manžela, nebo manželky, ale v 95 procentech případů to bývá žena, kdo se po sňatku přejmenuje.

Ale i bez ohledu na to však hrozí, že za zhruba 500 let se všichni budou jmenovat Sato, což je v Japonsku nejčastější příjmení, jmenuje se tak 1,5 procenta japonské populace. To se nemusí zdát hodně, stejně jako fakt, že v letech 2022 až 2023 se počet nositelů tohoto příjmení zvýšil 1,0083krát. Ve vzdálenější budoucnosti to však při tomto trendu může mít dost zásadní důsledky.

Upozornil na to profesor ekonomie Hiroši Jošida ve studii zveřejněné koncem března. Řada lidí si tedy myslela, že jde jen o poněkud uspíšený aprílový žertík, ale profesor Jošida své závěry míní zcela vážně, i když připouští, že při analýze vycházel z několika pevně stanovených předpokladů, které se teoreticky nemusejí naplnit.

Pokud by se tedy zastoupení příjmení Sato i v dalších letech zvyšovalo stejným tempem, v roce 2446 by se tak jmenovala již polovina japonské populace a v roce 2531 by to bylo již plných sto procent.

Řešením by byla změna občanského zákoníku, jehož původ sahá až do 19. století, kdy by se manželům povolilo ponechat si svá rodná příjmení. Profesor Jošida v této souvislosti použil průzkum odborových svazů z roku 2022, podle nějž by pouze 39,3 procenta lidí ve věku 20 až 59 let chtělo mít po uzavření sňatku stejné příjmení i v případě, že by měli možnost volby.

Extrapolací těchto dat pak profesor Jošida došel k závěru, že pokud by si japonští novomanželé mohli ponechat svá rodná příjmení, podíl lidí se jménem Sato by v roce 2531 činil pouze 7,96 procenta.

„Pokud budeme všichni Sato, budeme se muset oslovovat křestními jmény, nebo se označovat čísly. A nemyslím, že by to bylo pro život dobré,“ odtušil profesor Jošida. Ve vyjádření pro list Asahi Šinbun pak také doplnil, že stejné příjmení by zároveň „podkopalo důstojnost jednotlivce“ a také vedlo ke ztrátě rodinných a regionálních vazeb.

Spojitost příjmení s konkrétním regionem má totiž v japonské společnosti větší význam, než by se mohlo zdát. Například město Kainan v prefektuře Wakajama se považuje za „kolébku“ druhého nejčastějšího japonského příjmení Suzuki. A jelikož i tam populace stárne a řídne, vypsal Kainan dokonce finanční odměnu pro každého Suzukiho, který se tam přistěhuje.