Článek
Mašinka místo zaslouženého odpočinku v muzejních prostorách jaroměřické výtopny zatím dál rezaví v Plzni. „Vázne to na našich technických možnostech připravit ji na přepravu,“ řekl Novinkám Bohuslav Škoda, předseda spolku Společnost železniční výtopna Jaroměř.
Stroj 556.0210 přezdívaný Štokr - to podle automatického přikladače uhlí - vyrobily v roce 1954 Závody V. I. Lenina, jak se tehdy jmenovala plzeňská Škodovka. Lokomotiva určená pro tahání těch nejtěžších nákladů váží i s tendrem 175 tun a její převoz na podvalníku z ekonomických důvodů prakticky nepřipadá v úvahu.
„Musí po kolejích a my ji musíme zprovoznit do té míry, aby cestu do Jaroměře mohla absolvovat. Aby se ložiska točila, aby vydržela. Čepy, co tam jsou, mazal naposledy asi někdo v padesátých letech,“ poznamenal Škoda. „Musíme s tím pohnout, už jen proto, že platíme za deponování. Stále si dáváme termíny, ale nikdy je nedodržíme. Tak snad do konce tohoto roku,“ dodal.
Když ji táhli k Jaroměři…
Z Plzně do Jaroměře je to po železnici zhruba 230 kilometrů a mašinu potáhne pronajatý stroj. „Převoz nás vyjde na nějakých dvě stě tisíc,“ odhadl Škoda. „Musíme si tažnou lokomotivu zajistit na dva tři dny. Pojedeme pomalinku, žádná sedmdesátka nepřipadá v úvahu. Rychlost patnáct, na výhybkách pět. A kvůli provozu pojedeme hlavně v noci,“ konstatoval Škoda.
Že tahle mašinka kdysi dělala parádu před obchodním centrem, by dnes asi tipnul málokdo
Ve výtopně skončí Štokr jako muzejní exponát. Kompletní renovace - pokud se nenajde nějaký hodně bohatý sponzor - nepřipadá v úvahu. Podle několik let starých odhadů by mohlo jít až o dvacet milionů. „A desetitisíce brigádnických hodin,“ řekl Novinkám už dříve Robert Kučera z plzeňského Iron Monument Clubu. Plzeňáci lokomotivu vlastnili od roku 1994, ještě před tím ji zachránilo před sešrotováním to, že vytápěla železniční depo.
A proč ta růžová barva? To je opršená červená z dob před dvaceti lety, kdy Štokr stával jako neobvyklý poutač před novým plzeňským obchodním centrem Olympie.
