Podpisy v e-mailech mohou mít na svědomí lidské životy, tvrdí kanadský vědec

Joshua Pearce, jenž působí jako profesor informačních technologií na kanadské University of Western Ontario, publikoval své nedávné zjištění, že podpisy v e-mailech mohou mít na svědomí lidské životy. Proto vyzývá, aby je lidé z elektronické komunikace v ideálním případě zcela vypouštěli.

Studie se původně zabývala vlivem genderových zájmen a takzvaného „přiznání území“ v e-mailech na životní prostředí. Druhá zmíněná položka je v poslední době rozšířená především ve Spojených státech, Kanadě, Austrálii či na Novém Zélandu a jde o to, že jednotlivci, organizace či instituce dávají najevo své povědomí o tom, že dané území kdysi patřilo domorodým obyvatelům.

Obě tyto položky jsou podle Pearce v e-mailových podpisech zbytečné, nicméně závěry své studie nakonec zobecnil i na podpisy celkově. Podle jeho zjištění tedy podpisy v e-mailech zvyšují nároky na IT infrastrukturu, která tím pádem musí spotřebovávat více energie, jejíž výroba zase zvyšuje emise skleníkových plynů do ovzduší.

Nicméně konkrétně u genderových zájmen (což obvykle bývají tři slova – they, them, theirs) tvrdí, že je v e-mailových podpisech používá kolem 15 % Kanaďanů, což ve výsledku představuje emise, které mohou způsobit předčasné úmrtí jednoho člověka ročně. Kdyby pak všichni obyvatelé Kanady v e-mailech používali „přiznání území“, mohlo by si to ročně vyžádat až 30 životů.

Na základě těchto zjištění, která publikoval na webu Science Direct, kanadský profesor vyzývá k nahrazení podpisů hypertextovými odkazy nebo ještě lépe k jejich úplnému odstranění. „Vliv na životní prostředí a úmrtnost lidí je evidentní,“ tvrdí Joshua Pearce, jenž zároveň dodává, že vliv mají samozřejmě i samotná e-mailová sdělení: čím delší zpráva je, tím větší uhlíkovou stopu zanechává.

Výsledky studie však nenechávají chladnými nebinární osoby, když například organizace Inclusive Employers jejich jménem připomíná, že právě nebinární zájmena v podpisech dávají příjemcům e-mailů na vědomí, jaké oslovení odesílatel preferuje, doplnil web Daily Mail.

Joshua Pearce tento argument přímo nevyvrací, ale podotýká, že historicky byla genderová zájmena (před vznikem nebinárního hnutí tedy standardní osobní zájmena) prakticky zbytečná, protože pohlaví jedince bylo možné určit podle jeho jména.

Tímto tvrzením pak podporuje i výsledky své aktuální studie, když tvrdí, že většinu e-mailů posíláme opakovaně několika těm samým lidem, takže již vědí, o koho jde, a navíc je naše jméno přece „vždycky hned nahoře“. A samozřejmě pak brojí také proti dalším, podle jeho zbytečným součástem e-mailů, jako jsou například firemní loga, grafické prvky, přílohy nebo různé právní dodatky či ustanovení.

„Měli bychom podniknout jednoduché kroky, abychom snížili plýtvání energií při elektronické komunikaci,“ nabádá Joshua Pearce. Sám však uznává, že největší podíl na vytěžování IT infrastruktury mají nevyžádané zprávy, které rozesílají automaty. Ty podle jeho poznatků tvoří více než polovinu posílaných e-mailů, ale jejich podíl na uhlíkové stopě je o něco nižší, protože řada uživatelů takové e-maily ani neotevírá.