Počítače křísí Beatles a usnadňují nákup

Vincent Van Gogh nežije už 133 roků, a přesto si s ním mohli návštěvníci nedávného veletrhu VivaTech ve Francii zprostředkovaně povídat – opět díky umělé inteligenci, jež pro odpovědi využila datovou analýzu malířových dopisů.

Do rozvoje datových systémů dnes investuje celý svět. Microsoft přiznal vklad za více než 11 miliard dolarů už dříve. Šéf Applu Tim Cook teprve před pár dny připustil, že i Apple směřuje většinu z takřka 23 miliard dolarů (půl bilionu korun) do vývoje generativní AI, tedy umělé inteligence, jež vytváří něco nového. Firma proto ještě pro letošek navýšila investice o tři miliardy dolarů (66,5 mld. Kč).

„Umělá inteligence je jednoznačně největší ekonomickou příležitostí v rychle se měnícím světě. Pokud se bude využívat správně, může výrazně zvýšit produktivitu práce. Dojde k automatizaci řady úkolů, rolí i profesí. Ty tak budou zanikat, naopak spousta nových profesí a pozic vznikne,“ míní vedoucí partner technologického poradenství PwC ČR Petr Ložek.

Podle PwC umělá inteligence pomůže do sedmi let zvýšit světové HDP o 14 procent, když její ekonomické přínosy mohou dosáhnout 15,7 bilionu dolarů (340 bilionů korun). To je více než současná výkonnost čínské a indické ekonomiky.

Využití umělé inteligence postupuje díky výkonným počítačům, masivnímu sběru a třídění dat, jejich skladování na dálku v cloudových úložištích dat a velkokapacitním rychlostním sítím. Zlomem bylo loni spuštění konverzačního bota ChatGPT od společnosti OpenAI pro veřejnost.

Lidé se ho mohou ptát prakticky na cokoli a dostanou více či méně přesné odpovědi formou, jakou by jim odpovídal jiný člověk. Chatbot také dokáže třeba napsat práci na stanovené téma, bleskově vytvořit shrnutí ze zadaného textu nebo přeložit text z cizího jazyka.

Jiné programy využívající umělou inteligenci vytvoří realistické fotky nebo videa. Možnosti využití zejména v jazykové a audiovizuální oblasti jsou prakticky neomezené. Americká Meta Platforms, majitel Facebooku a Instagramu, plánuje podle listu The Financial Times brzy spustit systémy, které se budou projevovat jako různé osobnosti.

Uživatel tak bude moci běžně komunikovat například s někdejším prezidentem USA Abrahamem Lincolnem. Jiný systém poskytne rady pro cestování třeba ve stylu surfaře.

Na nedávných Evropských hrách v Krakově umělá inteligence komentovala soutěž atletických družstev. Live blog na webu Evropské atletiky doprovázel klonovaný hlas bývalé vicemistryně světa v běhu na 1500 metrů Hannah Englandové.

Do rozvoje AI chce investovat německá mediální skupina Axel Springer. Její šéf Matthias Döpfner nicméně dál věří na reportáže a investigativní žurnalistiku vedenou lidmi, zatímco by systémy psaly zpravodajství na web a sociální sítě a oznamovaly zprávy přes video.

Francouzský maloobchodní řetězec Carrefour ve spolupráci s chatbotem ChatGPT usnadní lidem nákupy. Systém sestaví nákupní seznamy, kuchyňské recepty a nakoupí přísady. To vše během chvíle.

To ovšem vzbuzuje i obavy z narušení rovnováhy ve společnosti, z rušení míst, šíření dezinformací, ovlivňování trhů a voleb, či dokonce z bezpečnostního ohrožení. Experti ale většinou poukazují na to, že systémy jsou pořád jen souborem dat a jejich využití je na člověku.

Shodují se, že nástup AI bude znamenat zánik řady současných pozic a povolání. „To však nebude nutně znamenat nárůst nezaměstnanosti. Spousta nových profesí navázaných na umělou inteligenci totiž naopak vznikne. Stále to budou lidé, kteří budou umělou inteligenci nejen vyvíjet a zavádět, ale poté i obsluhovat, provozovat a udržovat,“ míní Petr Ložek.

Podle PwC by technologie měla přinést nejvíce zdravotnictví a farmacii, zejména v oblasti diagnostiky a následné cílené péči, či automobilovému průmyslu, například v oblasti autonomních vozů.