Článek
V roce 2015 japonská vláda nařídila zavedení povinných programů na zvládání stresu pro firmy s 50 a více zaměstnanci. Pro Jošidu, jenž se výuce pláče věnuje posledních sedm a půl roku, se tím otevřela cesta k mnoha klientům. Je v podstatě osobnostním koučem, který se snaží Japoncům vysvětlit pozitivní přínosy pláče.
„Mou prací je přinést lidem prostřednictvím pláče mentální osvěžení,“ uvedl Jošida. Pomocí techniky zvané rui-kacu (volně by se dalo přeložit jako „hledání slz“) se snaží lidi dohnat k pláči. Využívá k tomu dětské dojemné dopisy, filmy či obrazy nádherných přírodních scenérií, které prý některým lidem k pláči bohatě stačí.
Zveřejnil(a) Hidefumi Yoshida dne Středa 27. srpna 2014
Jošida upozorňuje, že jsou různé typy pláče a ty krátké emocionální, při sledování dojemných filmových scén, patří k nejlepším. Naopak pláč způsobený hlubokým žalem může mít podle Jošidy negativní účinky, i když je důležitou fází vyrovnávání se s traumatem.
Proč a kvůli čemu nejčastěji pláčeme
I díky nové vládní politice nemá Jošida o klienty nouzi. „Nebyla jsem si jistá, zda opravdu umím plakat. Byla jsem překvapená, když jsem zjistila, že překypuji emocemi a dokážu plakat tak, až to bolí. Poté jsem se cítila svěže, jako bych si právě dala koupel,“ uvedla jedna z účastnic kurzu.
„K pláči jsem už dohnal přes padesát tisíc lidí,“ pyšně oznamuje Jošida. Nejvíce podle něj uvolňuje pořádné naříkání, ale i jedna jediná slza prý k úlevě stačí.