Článek
Zhruba dvanáctitisícové japonské městečko Curuta na severu ostrova Honšú se vyznačuje prakticky pouze jedinou věcí – každý rok se tam koná turnaj, na němž si soupeři umístí na pleš přísavky, jež jsou spojené šňůrou, a přetahují se. Prohrává ten, komu přísavka upadne jako prvnímu.
Tyto turnaje se až na tříletou covidovou pauzu konají už od roku 1989 a postupem času se staly natolik populární, že si přivlastnily status národního šampionátu, na který se sjíždějí muži z celého Japonska.
„Svit pleše je světlem míru a jasně ozařuje temný svět,“ zní motto asociace Curuta Hagemasu, která turnaje pořádá. Ačkoliv zní až směšně hrdinsky, ve skutečnosti vyjadřuje prozaickou myšlenku. Mnozí pánové totiž nesou ztrátu vlasů velmi těžce a organizátoři turnajů chtějí, aby plešatí muži mohli prozářit okolí pozitivní energií, která nemusí souviset přímo s vítězstvím. Ostatně účastnit se mohou i muži s vlasy, kteří si přísavky připevní na čelo. A ze soutěží nejsou vyloučeny ani ženy.
Plešatí soutěžící však mají zjevnou výhodu, protože mají širší možnosti, kam přísavku umístit tak, aby co nejlépe držela. Při soubojích pak vstupují do hry i další strategie jako leštění hlavy nebo změna síly tahu.
Letošní ročník japonského šampionátu v přísavkové přetahované vyhrál již potřetí za sebou muž, jenž je označován pouze jako pan Ota. Jeho soupeři ovšem možná alespoň naoko žehrají na to, že pan Ota má výjimečně vhodně tvarovanou hlavu.
Nazývat v zaměstnání muže plešatým je jako sexuální obtěžování, rozhodl britský soud
