Článek
Dermot Mills pracuje pro Irské dráhy jako manažer na finančním oddělení, ale téměř nic tam nedělá. Přesto pobírá roční plat v přepočtu ve výši kolem 2,7 milionu korun.
Tento stav mu ale zjevně nevyhovuje, protože se ve firmě cítí méněcenný a opomíjený. Svůj případ tedy nahlásil příslušným úřadům, které se pracovními záležitostmi zabývají.
„Ráno si koupím dvoje noviny a sendvič,“ začíná Mills popis svého typického pracovního dne.
„Pak jdu v práci na své místo, zapnu počítač a podívám se e-maily. Ale žádný z nich se netýká práce. Tak si sednu k novinám a sním sendvič. Kolem 10:30 se znovu podívám do e-mailové schránky, a pokud je na něco potřeba odpovědět, tak odpovím.“
A pokud tam najde nějakou práci, tak ji udělá, ale zdůrazňuje, že to se stane maximálně jednou za týden.
Ve finančním oddělení Irských drah Mills pracuje od roku 2000 a jeho kariéra měla několik let standardní průběh včetně povýšení.
Události ovšem nabraly špatný směr v roce 2013, když se ho firma snažila vmanipulovat do jiné pracovní role, a dokonce ho donutila vzít si na tři měsíce zdravotní volno.
Po návratu dostával na starost méně důležité projekty, a když pak ještě upozornil na nesrovnalosti v účetnictví, začala mu práce nadále ubývat.
Mills dokonce předal celou záležitost právníkovi. Navzdory autentickému popisu pracovního dne ovšem tvrdí, že pojmem „nedělat nic“ myslí především skutečnost, že zaměstnavatel nevyužívá jeho pracovní schopnosti.