Písněmi Céline Dion terorizují město na Novém Zélandu

Mládežníci se zálibou v hlasitém nočním pouštění hudby se sdružují v takzvaných sirénových klubech. Toto označení vychází ze skutečnosti, že na svá auta nebo i kola instalují reproduktory, jaké používá například policie nebo jaké se vyskytují v pouličních hlásičích.

Podle webu The Washington Post jde většinou o mladé muže z komunity z tichomořských ostrovů, která se označuje jako Pasifika. Starostka Poriruy Anita Bakerová pak listu sdělila, že se tomuto podivnému hobby začali věnovat loni při zápasech v turnaji Rugby League World Cup. Tímto svérázným způsobem pak slavili postup Nového Zélandu do semifinále a týmu ze Samoy do finále.

Ovšem nepřešlo je to ani po skončení turnaje. Takzvané sirénové bitvy se tak konají dodnes, a to většinou u nádraží nebo na různých parkovištích po celém městě.

Starostka dále uvedla, že město dokázalo dojít k dohodě s většími a do značné míry organizovanými skupinami „sirénářů“, podle níž všechny tyto aktivity končí úderem dvaadvacáté hodiny. Existují však i menší kluby, které Bakerová označila za „odštěpené frakce“, a ty si s žádným časovým omezením nedělají starosti. Jejich hudba tedy vyřvává klidně i do tří hodin ráno.

Účelem těchto soubojů je reprodukovat hudbu co nejčistěji a co nejhlasitěji. A právě hledisko čistoty má následek, že v Porirue po večerech téměř nepřetržitě znějí hitovky Céline Dionové. Její hlas je totiž vysoký a velmi čistý. Vedle toho mají tito lidé v oblibě také například skladbu Chandelier od zpěvačky Sia a obecně vhodný je údajně také žánr reggae, protože má pěkné rytmy a nezní zkresleně.

Největšími hity jsou však podle starostky Bakerové skladby My Heart Will Go On a The Power of Love právě od Céline Dionové. Místní obyvatele tak tyto písně již přivádějí k šílenství a s nimi i sama jejich interpretka.