Článek
Pickorerová začala pít, když jí bylo něco málo přes 20 let. Podle jejího přítele Anthonyho Howarda ji k tomu dovedla série několika nepovedených vztahů.
Problémy s alkoholem se stupňovaly, Britka nakonec byla schopná během dopoledne vypít 24 plechovek ležáku a k tomu ještě jeden hruškový cider, poté šla do hospody a večer po návratu domů vypila ještě 16 dalších plechovek.
Tento styl života si samozřejmě vybral svou daň. Pickorerová dnes trpí epileptickými záchvaty, její kůže je tenká jak papír, má cirhózu jater a zkažené všechny zuby. Má sice čtyři děti, ale všechny jí byly odebrány z péče.
Posledních osm měsíců tráví v pečovatelském domě, kde je většina ostatních pacientů v pokročilém věku. Předtím byla čtyři měsíce v nemocnici.
„Starám se o svou partnerku pět a půl roku, neustále musela jezdit do nemocnice kvůli cirhóze jater. Tady v pečovatelském domě je ze všech nejmladší. Teď už může jen ležet v posteli. Pečovatelé přijdou každé dvě hodiny a otočí ji,“ řekl ženin partner.
„Když jsem ji potkal, bral jsem pití jako její součást, zvykl jsem si na to,“ uvedl Howard a dodal, že vstát ráno a okamžitě vzít do ruky plechovku s pivem pro Pickorerovou bylo jako pití čaje u ostatních lidí. Howard se teď snaží o to, aby jeho přítelkyně mohla v klidu zemřít ve svém domově.
„Dohodli jsme se, že když zemře, bude to doma v mém náručí, ale NHS (britská Národní zdravotnická služba) říká, že pečovat o ni doma by bylo příliš drahé. Museli by platit jednoho pečovatele a sestru. Ale Beverley chce zemřít doma a podle mě tohle člověku nemůžete odepřít,“ vysvětlil Howard.
„Když je to možné, snažíme se zajistit takovou péči, která splňuje přání pacientů a jejich opatrovníků a vyhovuje jejich potřebám. Ale zároveň musíme zvážit nejbezpečnější a nejvhodnější způsob, jakým můžou být tyto potřeby naplněny. Je to vždy politováníhodné, když musíme s ohledem na bezpečí pacienta přijmout rozhodnutí, které neodpovídá přáním rodiny,“ řekl Kevin Clifford z Národní zdravotnické služby.