Peníze, známky, vlajky. Co vše se nyní v Británii změní

Po smrti britského panovníka se jeho nástupce okamžitě stává královnou či králem. Stejně jako se Alžběta stala britskou panovnicí ihned po smrti krále Jiřího VI. během své návštěvy Keni v roce 1952, se nyní po její smrti stal okamžitě panovníkem princ Charles, nyní Karel III.

Obraz nového panovníka by nyní měl zaplnit i veřejný prostor. To však, připomíná Guardian, potrvá podstatně déle. A co všechno se změní?

Bude potřeba vyměnit tisíce vlajek. Od policejních stanic, hasičských stanic, vojenských standart, po vlajky na lodích námořnictva, které se vyvěšují, když je na palubě admirál. Všechny tyto vlajky obsahují výšivky EIIR, což jsou iniciály značící Elizabeth II. Regina, tedy královna Alžběta II.

Země, kde byla královna hlavou státu, včetně Austrálie, Kanady či Nového Zélandu, pak mají takzvané E-vlajky. Jedná se o osobní vlajky královny, které jsou vyvěšovány při její návštěvě. Ty se teď budou muset změnit.

V oběhu je zhruba 4,5 miliardy bankovek s královninou podobiznou v celkové hodnotě okolo 80 miliard liber (zhruba 2,3 bilionu korun). Odhaduje se, že jejich plné nahrazení bankovkami s portrétem krále Karla III. bude trvat nejméně dva roky.

Po smrti krále Jiřího VI. Bank of England takové problémy řešit nemusela. Panovník na bankovkách vyobrazen nebyl. To se změnilo až v roce 1960, kdy se tvář Alžběty II. začala objevovat na bankovkách v hodnotě 1 libry v podobě vytvořené designérem bankovek Robertem Austinem.

Portrét královny se objevuje také na některých bankovkách v hodnotě 20 dolarů v Kanadě, na mincích na Novém Zélandu a na všech mincích a bankovkách vydávaných centrální bankou východního Karibiku i v dalších částech Společenství národů.

Jisté je, že mince se budou měnit pomaleji. Může za to historický precedens. Bylo běžné mít v peněžence či měšci mince s různými panovníky, protože ke změně mincí docházelo spíše organicky než stažením z oběhu.

Národní hymna God save the Queen (Bůh ochraňuj královnu) zněla v uších Britů posledních sedmdesát let. To se nyní změní, a ačkoliv jde o změnu jednoduchou – slovíčko Queen (královna) bude změněno na King (král), deník Guardian připomíná, že patrně chvíli potrvá, než si novou verzi zvyknou zpívat obrovské davy při sportovních a jiných akcích. Přeci jen tato verze hymny, která byla poprvé použita léta páně 1745, zněla naposledy v roce 1952.

V případě poštovních schránek nebude výměna zřejmě nutná. Po celé Británie jsou rozesety ikonické červené schránky, které iniciály připomínají ještě krále Jiřího VI. Královská pošta však zcela jistě začne vydávat známky s podobiznou krále Karla III.

Britské pasy obsahují text, který se na královnu přímo odvolává. Řada lidí na sociálních sítích tak řešila otázku, zda pasy s tímto textem zůstanou v platnosti. Je jasné, že zůstanou, pouze nové cestovní pasy nahradí zájmeno, a místo jejího veličenstva tak bude jeho veličenstvo. Stejně jako v případě bankovek i tady půjde o postupnou změnu.

Řada zemí Commonwealthu bude muset upravit své ústavy. Je v nich totiž explicitně ukotveno, že hlavou státu je královna Alžběta II. V zemích, jako je například Jamajka či Belize, budou tyto změny vyžadovat referendum. Podle expertů hrozí, že se v těchto zemích prosadí republikáni a Karel III. přestane být jejich nejvyšším představitelem.

Britský panovník není jen panovníkem světským, nýbrž je také hlavou anglikánské církve. Od roku 1662 jsou v knize modliteb zahrnuty modlitby právě k němu.

Očekává se, že tyto modlitby budou upraveny tak, aby se staly modlitbami za nového panovníka. To musí být provedeno na základě zákona nebo královského příkazu a naposledy se tak stalo po smrti královny matky.

Kněží mohou také upravit modlitbu pro dočasné použití, což znamená, že modlitby za panovníka, které se běžně říkají při nedělních bohoslužbách a večerních zpěvech, mohou být rychle přizpůsobeny novému ochránci víry.

Známý erb v podobě čtvrceného štítu obklopený štítonoši v podobě lva a jednorožce je hojně používaný na vládních budovách a v úředních tiskovinách. Jakákoliv změna by byla extrémně nákladná, ovšem Guardian připomíná, že možná nebude nutná.

Ke změně by muselo dojít v případě, že by se Karel III. rozhodl začlenit do erbu Wales, což by jako princ z Walesu mohl chtít udělat. Ve štítu je totiž dvakrát znak Anglie, jednou Skotska a jednou Irska. Wales je totiž oficiálně pouze knížectví, a nikoliv samostatné království.